Srdcový kluk přehled
Lenka Lanczová
Svěží příběh gymnazistky Sabiny, která zápasí nejen se studiem, ale hlavně sama se sebou. Místo slibované cesty k moři do jižní Francie prožívá prázdniny "za trest" na chatě, nad učebnicí chemie, z níž propadá. Za pomoci přátel a především brigádníka Honzy v sobě najde dostatek sil, aby zvládla reparát i zásadní životní rozhodnutí.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Srdcový kluk. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (29)
Klasika, kterou jsem možná četla v dětství a už jsem ji zapomněla. Příběh se mi moc líbil, ráda jsem si přečetla znovu. Jen tedy ten závěr...ale tak to v životě chodí.
Kniha se mi hodila do výzvy - autorka je o 22let starší. Její knihy jsem hltala jako puberťačka a tuhle jsem četla mezi prvními. Nepamatovala jsem si z děje vůbec nic. Ze začátku jsem byla trochu zklamaná, protože ten šok byl dost velký. Tohle jsem opravdu hltala před 20 lety? :) Pak jsem se ale začetla a líbilo se mi to. Slovník mládeže byl často úsměvný. Takhle nikdo nemluvil ani v roce 1995.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Srdcový kluk v seznamech
v Právě čtených | 3x |
v Přečtených | 1 043x |
ve Čtenářské výzvě | 17x |
v Doporučených | 13x |
v Knihotéce | 175x |
v Chystám se číst | 34x |
v Chci si koupit | 7x |
v dalších seznamech | 4x |
Autorovy další knížky
2019 | Těžká noc |
2014 | Život na ostro |
2013 | Dvakrát dospělá |
1997 | Znamení Blíženců |
2009 | Pošeptej po větru |
Překonala jsem se a zvládla dočíst až do strany 30. Pak jsem to vzdala.
Hlavní hrdinka mi připadala jak hlavní záporná postava, už vlastně od první stránky mi byla velice nesympatická. Iritovalo mě, jak oslovovala svého staršího dospělého bratra (bráška/debil/idiot), jak prakticky všechny nesnášela a ona byla vlastně jediná dobrá. Jakmile ji někdo nešel na ruku hned ho nenáviděla a alespoň ve své hlavě ho nazvala velmi neslušně, byla útočná, vypočítává, lhala a byla dle mého i dost nafrněná. Myslela si o sobě kdoví co a přitom vlastně neměla důvod. Její rodiče se mi příliš svým pohledem na svět a workoholismem nezamlouvali, ale to jí neopravňovalo být taková.
Od autorky nic dalšího (minimálně v dohledné době) číst neplánuji, i když chápu, že to byl takový začátek YA literatury u nás.