Stébla trávy přehled
Walt Whitman
Nazváno podle sbírky básní Walt Whitmana "Leaves of Grass" Výbor z básní a próz klasika americké literatury W. Whitmana (1819-1892). Whitman chtěl vytvořit ve svých Stéblech trávy píseň prostých lidí a jejich denní práce, píseň vesmírného demokratického soudružství. Jeho průkopnické dílo básnické, psané většinou volným veršem, rozšířilo nesmírně obzory poesie a zároveň demokratisovalo její thematiku. I když je ideologicky nejednotná a má umělecky nestejnou hodnotu, je Whitmanova poesie stále živá a také nám má co říci. Kypí v ní mládí světa a vře oheň jarých sil. Kniha vychází v novém básnicky působivém překladu sto let po prvním vydání Stébel trávy (1855-1955). Toto jubileum vyhlásila Světová rada míru za jedno z velkých kulturních výročí tohoto roku.... celý text
Literatura světová Poezie
Vydáno: 1955 , Naše vojskoOriginální název:
Výbor z Complete Poetry - Selected Prose and Letters, 1855
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Stébla trávy. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (37)
Moje milovaná kniha...už to téma a ta jeho spontaneita zabalená do perfektního hávu slov. Oslavující život, burcující i konejšivá: je tam vše. Kvůli němu a jeho věčnému přepisování vlastní tvorby stojí za to se naučit anglicky.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Stébla trávy v seznamech
v Právě čtených | 13x |
v Přečtených | 338x |
ve Čtenářské výzvě | 44x |
v Doporučených | 21x |
v Mé knihovně | 187x |
v Chystám se číst | 256x |
v Chci si koupit | 58x |
v dalších seznamech | 15x |
Autorovy další knížky
1969 | Stébla trávy |
1983 | Zpívám o sobě |
2002 | Spojím vás láskou milenců |
1945 | Demokracie, ženo má! |
1974 | Tráva a tŕstie |
Jedná se v podstatě jenom o několik dlouhých (jednu super dlouhou) básní, jejichž styl mě dvakrát neoslovil. Byly tam některé věci, které se mi líbily a které jsem si poznamenala nebo vyhledala v originále, ale celkově mi Whitmanovy verše připadají takové, no, navršené na sobě, dál a dál a dál až v konečném důsledku zapomenete pointu, o co básníkovi vlastně šlo.
Část, která se mi líbila nejvíc, je nejlepší v originále:
Do I contradict myself?
Very well then I contradict myself,
(I am large, I contain multitudes.)