Rogenovo oko přehled

06.12.2023

Velice oceňuji barvitě popsaný zajímavý svět se spoustou promyšlených detailů. Dialogy byly napsány s příjemnou lehkostí a rychle ubíhaly. Dějově se příběh spíše rozehrává. Je zde spousta scén, které budou mít význam pravděpodobně hlavně do budoucna.

Každopádně autorka psát umí, stránky rychle ubíhají. Doufám, že budeme mít příležitost přečíst si další díl.

13.10.2023

(SPOILER) Kniha vyšla u prestižního nakladatelství patřícího pod moloch Albatros Media. Tento fakt by měl zajišťovat určitou kvalitu, ale bohužel tomu tak není.
Chtěla jsem podpořit českou autorku a anotace zněla lákavě. Když jsem stránky otevřela, příběh mě v prvním odstavci zaháčkoval a já se do něj vrhla s nadšením.
Které ale velmi rychle vyprchalo. Prvním kritickým bodem byla roztříštěnost děje. Pořád jsem čekala, kdy se jednotlivé střepy složí v mozaiku, ovšem do posledního řádku jsem se nedočkala. Namísto toho i v poslední kapitole naskakovaly nové a nové postavy s dalšími a dalšími zápletkami. Nebylo zřejmé, který zajíc je ten hlavní, autorka uspořádala hon na všechny a v důsledku neulovila žádného.
Celou dobu mě vrcholně iritovalo mračno bohů na stroji, kteří se z nebes snášeli pokaždé, když bylo potřeba. Klíčové situace jsou odbyté nebo rovnou vynechané. Drobné nesmyslné nelogičnosti mi také dávaly zabrat. Jako příklad uvedu výlet tlupy čarodějů pod vedením Lovce s cílem osvobodit draka. Celé to připomínalo školu v přírodě žáků základní školy, jako ostatně většina příhod v knize. Lovec pro partu mladých mužů na týdenní pobyt sbalí jen pár zapařených špekáčků a sám se na zbytek doby vypaří. Lovkyně, alias „lovčajda“ grrrrr, Karmína s sebou na výpravu nevezme žádnou zbraň, zato se táhne s moukou a hrachem, jako fakt? A hrstkovou polévku uvaříte v domácnosti plné zbytků, nikoli na tábornické výpravě, kde žádné jídlo není.
Největší katastrofou byly ale postavy. Životaschopnost prokazovaly asi jako figurky Člověče nezlob se. Všichni se chovali úplně stejně, a to jako nevycválaní, lehce přitroublí puberťáci, včetně Arcimága, Renegáta či partičky policistů. Lovcovo charisma jsem nezaregistrovala, inteligenci či zručnost čarodějů taktéž. O neohrožené Karmíně, která se víc starala o svůj make-up než o boj a zbraně, už byla řeč. Takže jediná hrdinka, která vyčnívala z davu, byla neohrabaná a neschopná Elanis. Trdlo, ale aspoň něčím zvláštní.
Mimochodem Karmíniny namlouvací rituály představovaly čiré utrpení. Jako že veškerý emocionální náboj textu se limitně blížil k nule. Ani jeden z hrdinů mě nezajímal, nikomu jsem nefandila. Jo, o Paní cest jsem měla matnou představu, že nebude úplně oukej, ale jelikož se všichni chovali hloupě a nesmyslně, takže jsem počítala, že zapadá do koloritu.
Dvě věci musím autorce přiznat k dobru, opravdu neotřelou a bohatou fantazii a potom vysokou čtivost. Ačkoli všechny složky díla selhaly, knihu jsem zvládla celkem rychle. Vystavěný svět by byl u někoho literárně zručnějšího kromobyčejně zajímavý, kdyby dotyčný dokázal své představy překlopit na stránky. Autorce se to ale vůbec nedařilo. V popisech beznadějně selhávala, pokud se jimi vůbec zatěžovala, a to se nestávalo často.
Prostoduché až hloupoučké, roztříštěné, žádné napětí či jiné emoce, schématické papírové postavy. Takže velké zklamání a za mě rozhodně ne.