Půlnoční klub přehled
Christopher Pike
Stopy hrůzy - Tajemné zlo série
< 8. díl >
Rotterhamský domov byl útulkem pro mladé lidi, místo, kam teenageři s nevyléčitelnými chorobami odcházeli zemřít. Nikdo, kdo se tam přihlásil k pobytu, se už zase nikdy neodhlásil. Bylo to místo bolesti a smutku, ale také, což stojí za povšimnutí, místo humoru a dobrodružství. V tomto útulku žila parta pěti mladých lidí mužů a žen, kteří si říkali Půlnoční klub. Každou noc o půlnoci se scházeli a navzájem si vyprávěli různé příběhy – povídky plné milostných intrik a hrůzy, života a smrti. Příběhy pravdivé, vymyšlené, i ty, které spadaly někam mezi ně. Jedné noci, uprostřed docela hrůzostrašné povídky, uzavře těchto pět lidí dohodu, ve které se říká, že první z nich, kdo zemře, má vyvinout veškerou možnou snahu spojit se s ostatními – ze záhrobí. Pak jeden z nich opravdu zemře. A příběh začíná. Ten nejbáječnější příběh. Ten nejděsivější.... celý text
Literatura světová Horory
Vydáno: 1996 , SignetOriginální název:
The Midnight Club, 1994
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Půlnoční klub. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (14)
Za mě nápad super, nicméně mi dost nesedí do série Stopy Hrůzy. Tak nějak jsem se neměla kde bát. Spíš depresivní a smutný příběh hlavních aktérů.
A mně se to líbilo. Sice bych měla jisté výhrady k jednomu z koncových kousků (jsem trochu alergická na "povinné" americké korektní prvky, zasazené do příběhu, ale díky tomu, že je to celkem staré, tak tam aspoň není pitomý product placement)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Půlnoční klub v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 104x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Doporučených | 4x |
v Knihotéce | 60x |
v Chystám se číst | 11x |
v Chci si koupit | 12x |
v dalších seznamech | 3x |
Štítky knihy
nevyléčitelně nemocníAutorovy další knížky
1996 | Půlnoční klub |
1993 | Honba za přízraky |
1996 | Poslední upír 3 |
1996 | Poslední upír 1 |
1996 | Poslední upír 2 |
Knížku jsem četla poprvé před 24 lety, když mě otec umřel na rakovinu. Dnes jsem ji četla po druhé, v rámci osobní vỳzvy. Téma příběhu mě zaujal, moc se mě líbilo setkavaní klubu, a hlavně jejich historky, škosa že to nemělo víc dílů, přišlo mě to moc uspěchané.