Strážci občanského dobra přehled
Petra Hůlová
Pošesté přichází Petra Hůlová ke čtenářům s novým románem a pošesté překvapuje. Tentokrát provokativním tématem: dnešní českou skutečnost popisuje „očima poražených“. Hlavní postava nového románu vnímá předlistopadový svět jako sice nedokonalý, ale nejlepší ze všech možných světů, zatímco proměnu společnosti po roce 1989 vnímá jako dobu plnou tolika omylů, že cítí potřebu aktivně a třeba i násilím vnutit ostatním svou představu o společenském dobru. Román je temnou groteskou, která upozorňuje na to, že všechno lze nahlížet ze zcela odlišných úhlů pohledu a že co pro jednoho člověka znamená nové možnosti a svobodu, může druhému člověku přinášet úzkost, prázdnotu a beznadějný pocit chaosu. Romány Petry Hůlové nikdy nehýřily optimismem, tento však zneklidňuje ještě o poznání více než ty předchozí, protože – ač se odehrává na půdorysu jednoho města a jednoho osudu – vytváří přesvědčivý obraz úplného zmatení jazyků bez možnosti dorozumění mezi lidmi.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Strážci občanského dobra. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (31)
Za mě zatím asi nejčtivější Hůlová, pro mě zajímavé téma a nevšedně zpracované, dobrá kniha
Pohled do smyšleného městečka holkou co se jí komouši dostali pod kůži s tím že doba po převratu se změnila , nicméně to hrdinka sice sleduje ale pořád to nedokáže příjmout a jede si zarytě to svoje ...
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Strážci občanského dobra v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 174x |
ve Čtenářské výzvě | 5x |
v Doporučených | 4x |
v Knihotéce | 76x |
v Chystám se číst | 28x |
v Chci si koupit | 2x |
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2002 | Paměť mojí babičce |
2008 | Stanice Tajga |
2019 | Zlodějka mýho táty |
2006 | Umělohmotný třípokoj |
2014 | Macocha |
Musím se přiznat, že jsem chvílemi a v detailech i s vypravěčkou až souhlasila. Nebo ji alespoň chápala stejně, jako se dají pochopit současné výlevy těch, kteří tehdy poctivě chodili do práce, kde sice oddělali půlku a zbytek prokecali, ale ze které si nic domů neodnášeli, o dění ve společnosti moc nepřemýšleli a svobodu neměli na prvním místě v žebříčku hodnot. Ale ať je to, jak chce, do absurdna vyšponovaný závěr mě zas a znova přesvědčil, že tihle "poctiví strážci dobra" jsou obrovsky nebezpeční neomaleným prosazováním jen svých názorů, svou konzumací nenáročné zábavy a omezeným rozhledem a pověstným bojem do posledního muže v zájmu míru. A proto autorce tleskám a za sebe se za ty chvilkové úlety pochopení stydím až do pekel.