Strom beze jména přehled

07.11.2022

Úvodní kapitoly (které byly vlastně poslední) dávaly příslib vcelku dobré četby, avšak od kapitoly č. 1 pro mě kniha ztratila jakékoli kouzlo, ba smysl. Odložil jsem ji třikrát, možná čtyřikrát, resp. tolik šancí jsem jí věnoval, ale zhruba v polovině jsem to definitivně vzdal. Už mě nezajímá, jak skončí kniha autora, který (totiž jeho hrdina) – čekaje v obchodním domě na svou manželku – v bezpočtu kapitol medituje nad tím, jestli šla jeho žena do obchodu s kosmetikou nebo někde jinde nebo zda se vůbec ještě vrátí... anebo na stejně nekonečném prostoru filozofuje o případné manželčině nevěře či věře, a v prvním případě rozvažuje, jestli byla "veselá a šťastná" (tohle není citace) s tím nebo s oním, to vše proloženo výzkumy hlavního hrdiny, archiváře, které spočívají v docela oplzlých a stejně tak nudných zápiscích jistého chlípníka, přes kterého se chce náš hrdina dostat k hodnotám nesmírného rozsahu a významu... Ne, děkuju pěkně!

P.S. Zvědavost mi nedala, a jak jsem tak skončil v polovině, kouknul jsem do druhé půlky (skoro na konec knihy) a, co myslíte?, náš geroj sedí furt (nebo zas) v tom obchoďáku, obložený taškami... ne, ne, ne... ahoj!

05.11.2021

Zložitá konštrukcia tohto románu mu trochu uberá na čitateľnosti (ako aj sadzba sem tam krkolomne neskorigovaná), a posledných pár kapitol je vyradených na začiatku knižného bloku. Autor tak vytvoril akúsi špirálu (konkrétne tunel pod červeným domom, bývalý kryt) po ktorej nás vedie z minulosti do prítomnosti a späť. V anotácii sa o príbehu dozvedáme kostru, ale je tu ešte mäso a srdce a vzpriamovače chlpov! Všetko čo sa deje, aj sa kedy udialo, deje sa teraz. Pretože archivár nezabúda! Treba ešte vyjadriť vďaku vydavateľstvu za odvahu vydať túto knihu, a Petrovi Mainušovi za preklad! Pokojne v tom pokračujte!