Stromy mě znají jménem: Kniha o přírodních a léčivých zahradách přehled
kolektiv autorů , Václav Cílek , Viktor Mačura
Sedm příběhů českých přírodních zahrad - revitalizace starého lomu, běžná, venkovská i firemní zahrada. Praktické rady k vytvoření přírodní zahrady jako nejjednoduššího, nejlevnějšího a na údržbu nejméně náročného druhu pozemku. Přírodní zahrada využívá hlavně místní rostliny a vytváří prostředí, které svědčí lidem i přírodě. Kniha popisuje příběhy sedmi domácích přírodních zahrad a zaměřuje se i na praktické stránky, jak zahradu vytvořit a jak z ní udělat domov i pro motýly a ptáky. Zvláštní kapitola je věnovaná zahradám pro MŠ a otázce, proč děti potřebují bláto. Přírodní zahrady jsou současně východiskem pro terapeutické zahrady. Kniha proto pokračuje zásadami tvorby léčivých zahrad, jejich psychologií a filozofií. V roli zahrady jako prostředí mezi člověkem a divočinou se totiž ocitá téměř celý svět.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Stromy mě znají jménem: Kniha o přírodních a léčivých zahradách. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (9)


Kdo se chce o zahradách dozvědět něco od historie, přes přírodu po duchovno (např. otázka - proč už lékaři nepředepisují vycházky?) má v ruce něco pro sebe. Sice ČB fotografie, i grafika trochu pokulhávají, ale kdo by pro získání know-how nad tím nepřivřel oči;-)
Sekce Přírodní zahrady (nejjednodušší, nejlacinější a obvykle na údržbu nejméně náročný druh pozemku a zároveň je základem pro terapeutické a léčivé zahrady) a v ní 7 konkrétních lokalit byla zajímavá. Nejvíce z nich zaujal lom u Tábora, který je výtvorem jednoho z autorů knihy pana Mačury (extra nalezen i web;-) Za mne platí, že v přirozené zahradě je více druhů, všeho, než v těch umělých moderních s golfovým trávníkem a kůrou...


Obsah je skvělý, jen snad některé z příběhů o přírodních zahradách mohly být trochu stručnější (hlavně části o úředních peripetiích, jakkoliv soucítím). Myslím, že kniha poměrně průkopnická obsahem by snesla i progresivnější formu. Téma si přímo říká o spolupráci s nějakým fotografem - krajinářem, krapet směleším typografem a grafickým designerem. Černobílé fotky, často s jakousi nejistou kompozicí knize nepomohly. I tak dávám plných pět hvězd!
Související novinky (2)
Knižní novinky (26. týden)
27.06.2021
Knižní novinky (20. týden)
16.05.2021
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Stromy mě znají jménem: Kniha o přírodních a léčivých zahradách v seznamech
v Právě čtených | 2x |
v Přečtených | 25x |
ve Čtenářské výzvě | 6x |
v Doporučených | 5x |
v Mé knihovně | 19x |
v Chystám se číst | 65x |
v Chci si koupit | 39x |
v dalších seznamech | 1x |
Jsem zvyklá před spaním číst beletrii, vžít se do příběhu, přenést svou mysl do jiného světa. Proto mě převelice překvapilo, když jsem zjistila, že tuto naučnou knihu hltám jako zajímavý román. Ona totiž je velice zajímavá!
Předkládá souvislosti, mezi přístupem k zakládání a péči o zahrady, s dějinnými událostmi, se stavem světa v daném období. To je jedna část. Další, která se de facto zaobírá jen přírodními zahradami, mě zase upoutala odvahou a snahou autorů takových zahrad. A je také velmi inspirativní! Sešli se tu skvělí a zajímaví autoři a stejně jako se v naší malebné zemičce vešli vedle sebe hory, stepi, vodní plochy, pole a města, vešly se do této knihy rozličné příběhy o lásce k přírodě a k přirozenosti života nejen v zahradě.
Již dříve jsem opěvovala Václava Cílka pro jeho přehled a schopnost předložit nám souvislosti. V této knize jsem navíc poznala jeho odvahu mluvit o budoucnosti, která logicky přijde, čemu se nevyhneme a jak se můžeme připravit. Klobouk dolů, na to každý nemá!
Věci řečené v této skvělé publikaci mi otevřely oči. Chápu nyní, proč musí probíhat těžba v lesích a k čemu je dobré čištění podrostů v nich a také jaké mají historické opodstatnění. Doteď jsem byla ze všeho, co se u nás v přírodě děje, jen nešťastná, nyní chápu dlouhodobější dopady.
Jsem naprosto nadšená, že se mi takto skvěle připravená kniha dostala do ruky!
Nehodnotím obrazovou část, protože jsem přesvědčená, že kdyby ta možnost byla, fotografie by byly barevné. To je vlastně jediná chybička na jinak bezvadném díle.