Struktura vědeckých revolucí přehled

Struktura vědeckých revolucí
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/509541/bmid_struktura-vedeckych-revoluci-GAu-509541.jpg 4 34 34

Dnes již klasická interpretace dějin moderních vědeckých teorií a jejich vývojových fází, která dala filosofii vědy zejména pojmy paradigmatu a vědecké revoluce. Nový překlad Libora Bendy.

Literatura naučná Filozofie
Vydáno: , Oikoymenh
Originální název:

The Structure of Scientific Revolutions, 1962


více info...

Můj komentář

Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Struktura vědeckých revolucí. Přihlašte se a napište ho.


Nové komentáře (6)

Emik87
21.02.2024 4 z 5

Kniha ke zkoušce, kterou jsem ráda odložila hned, jak to bylo možné. Nešlo se v ní pořádně orientovat.

gargamelka
31.01.2020

S knihou jsem byla nucena se popasovat ke zkoušce. Netvrdím, že by byla špatná, ale místy nepřehledná, obtížnější.


Mimir
19.04.2019 4 z 5

Štruktúra kontinuálneho vývinu vedy:

1. Obdobie normálnej vedy - výskum je v zhode s paradigmou
2. Obdobie anomálií a krízy - výskum je v rozpore s paradigmou
3. Obdobie revolúcie - výskum vyžaduje prestavbu/zavrhnutie starej paradigmy

Tento cyklický kruh vývinu vedy je pravdepodobne esenciálnym posolstvom autorovej rozpravy, ktoré sa snaží sprostredkovať čitateľovi. Autor stanovuje pre jeden z komponentov disciplinárnej matice toho ktorého odboru termín paradigma (model/vzor), ktorý si vedecká obec osvojila pomerne rýchlo. Samotný termín paradigma však vznikol v kontexte prírodných vied a jeho použitie v problematike vied spoločenských alebo humanitných je otázne. Ekvivalent pre vedy o človeku a kultúre vyslovil Michel Foucault, totiž: epistéma a definoval ho ako: "Epistémé je jakési "myšlenkové nevědomí" dané doby, takže ovšem určuje podobu i hranice jejího myšlení. Epistémé znamená určitý rastrovací princip, který umožňuje řád věcí, s nimiž jsme ve styku. Epistéme jako určitý výkladový kulturní kód tak tvoří apriorní strukturu, která funguje jako lidskému poznání vzdálený regulativní princip. Foucault v knize "Archeologie vědění" rozlišuje tři hlavní epistémé: renesance, osvícenství a romantismus."

Thomas Kuhn, fyzik a historik vedy učinil týmto objavom pomerne radikálny krok k pochopeniu a porozumeniu, akým funguje mechanizmus pokroku inovačného "kolosu", všeobecne nazývaného veda.

všechny komentáře

Související novinky (0)

Zatím zde není žádná související novinka.


Citáty z knihy (0)

Zatím zde není žádný citát z knihy.


Kniha Struktura vědeckých revolucí v seznamech

v Právě čtených2x
v Přečtených68x
ve Čtenářské výzvě1x
v Doporučených1x
v Knihotéce33x
v Chystám se číst55x
v Chci si koupit10x
v dalších seznamech4x