Stýskání zakázáno - Kousek mého divadelního děje-spisu a země-spisu přehled
Soňa Červená
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/248652/mid_styskani-zakazano-kousek-meho-divad-JjZ-248652.jpg
4
19
19
Komorní pěvkyně Soňa Červená, česká mezzosopranistka, začala svou profesionální operní dráhu po zkušenosti z Osvobozeného divadla v operním angažmá v Brně, odkud po sedmi letech přešla do Berlína. V nejvýznamnějším tehdy východoněmeckém operním divadle vytvořila role, které jí otevřely cestu na prestižní světové scény Západní Evropy i USA. K její strhující Carmen tvořily vynikající protějšek další role francouzského, německého a italského repertoáru i německé barokní opery a zvláště pak opery dvacátého století – Janáčka, Berga, Stravinského, Prokofjeva, Hindemitha, Nona, Ligetiho, Henzeho, Brittena. Spolupracovala s prvotřídními režiséry a dirigenty a sama stanula mezi světovou pěveckou elitou. Byla protagonistkou avantgardních divadelních realizací 60. až 80. let, nastudovala a provedla obdivuhodně rozsáhlý koncertní repertoár písňový, kantátový a oratorní. Po ukončení operní kariéry působila jako herečka na scéně renomovaného hamburského činoherního divadla Thalia. Její umělecké působení bylo dvakrát oceněno titulem komorní pěvkyně – v Berlíně 1960 a ve Frankfurtu 1978, řady ocenění (např. cena Thálie, medaile Za zásluhy) se jí dostalo i po návratu do vlasti. Dodnes aktivně vystupuje. Kniha obsahuje CD s ukázkami z let 1954-1961 (autoři: Mozart, Bizet, Čajkovskij, Thomas, Monteverdi, Händel, Gluck, Verdi, Wagner, Saint-Saëns, Borodin, Rimskij-Korsakov).... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Stýskání zakázáno - Kousek mého divadelního děje-spisu a země-spisu. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (6)
Životní příběh Soni Červené dokládá, že velké umění lze dosáhnout jen s plným nasazením. O to smutnější je, že musela navíc překonávat překážky kladené režimem, které vyřešila emigrací. Každý režim, který brání seberealizaci nadaných jedinců (z vědy, kultury, sportu nebo jakékoliv jiné činnosti), okrádá v konečném důsledku nás všechny.
Zajímavé jako přehled rolí a vystoupení, spolupracovníků, úryvků z recenzí. Čtenář si udělá obrázek, jak neuvěřitelně byla vytížená, neustále zkoušela, každý den někde vystupovala, cestovala z místa na místo, únavu si nepřipouštěla. To je ale všechno. Říkám si, při vší úctě k tomu, co dokázala, že buď byl její život opravdu nekončící sérií zkoušek a vystoupení, nebo se záměrně rozhodla v memoárech všechno osobnější vynechat. Uvědomila jsem si to hned na samém začátku. Ve druhé větě knihy je zmíněna existence sestry, dál už ale o ní není ani slovo, jako kdyby spolu nevyrůstaly. Líčí své prázdniny s tatínkem u moře, své střety s maminkou, a sestra nikde, až mnohem později je zmínka, že maminka nechtěla odjet a raději pobývala s vnoučaty na Moravě. To samé platí o sestřenici Evě, která přitom musela být blízkou přítelkyni. Vím, že jsou to memoáry Soni Červené, takže jsou o ní, jenže kdokoli, když začne vzpomínat na svůj život, vzpomíná právě i na lidi, kteří byli jeho součástí. Takhle na mne memoáry Soni Červené působily trochu jako podrobnějšími komentáři rozšířené profesní CV. Nic víc.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Stýskání zakázáno - Kousek mého divadelního děje-spisu a země-spisu v seznamech
| v Přečtených | 24x |
| ve Čtenářské výzvě | 5x |
| v Doporučených | 2x |
| v Knihotéce | 6x |
| v Chystám se číst | 21x |
| v Chci si koupit | 5x |
| v dalších seznamech | 1x |
Autorovy další knížky
| 2017 |  Stýskání zažehnáno |
| 2014 | Stýskání zakázáno - Kousek mého divadelního děje-spisu a země-spisu |
| 2001 | Můjváclav |
Není to zrovna literárně vybroušené, Soňa Červená vypráví o svém životě prostě a bez příkras. Ale její životní příběh je nadmíru zajímavý. To, jak ztratila (a v jednom případě opět na čas nalezla) své tři "otce" a poté i své tři partnery, je vskutku dobrodružné. Člověk si uvědomí, že ani lidé úspěšní (a právem) to často nemají jednoduché a že by s nimi vlastně ani na chvíli neměnil. Její oddanost opeře a divadlu ji mnohokrát stála mnoho, ale právě díky ní se dostala tam, kde je dnes.
Podobně jako milary jsem na její osobnost narazila až v souvislosti s jedním z jejích projektů v Česku - u mě až s koncertem "Nádech věčnosti" o sv. Ludmile. A stejně jako ona se o ní chystám dozvědět ještě víc z knih, filmů a filmových záznamů jejích oper. Je to krásné dobrodružství a jsem ráda, že tu Soňu Červenou máme.