Šumava. Co zmizelo z Královského hvozdu přehled
Vilém Kudrlička
Putování Královským hvozdem cestou necestou končím u stodůleckého obecního mlýna. Stojím u jeho již zhroucené zdi, která byla po řadu let jediným zachovalým pozůstatkem z celé obce Stodůlky a připomínala existenci této starobylé svobodné kovářské rychty. Rozvalené kameny jakoby vypadly z mozaiky historie, jejíž znovusložení není jednoduché a snadné. Nořím ruku do chladné vody Křemelné a nechám ji protékat mezi prsty. Její nepřetržitý šumivý tok spolu s nehybnými kameny se pro mne stávají symbolem proměnlivosti života a čtyřistaleté historie této části Šumavy, včetně minulých padesáti let. I v těchto dobách se mnohé, až příliš mnohé, změnilo - spíše k horšímu, než k lepšímu - zapomnělo se a hodně zmizelo. Proto moje kniha nabízí návštěvníkům alespoň část bohaté a zajímavé historie tohoto koutu Šumavy jež svorně tvořili Češi i Němci. Vilém Kudrlička Snad obě strany pochopí, že jen ve vzájemné otevřené a seriozní spolupráci lze zpracovat historii nejen Šumavy, ale i vzájemných vztahů, současně odhalit a vysvětlit dosud stále zneužívané události a vyvarovat se nepřesností. Jen tak se rozjitřené rány na obou stranách zacelí ve prospěch nás všech. Šumava nám dává mnoho! Neměli bychom ji společně dát víc, než jsme dosud dali?... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Šumava. Co zmizelo z Královského hvozdu. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Velice zajímavá kniha,která mě ukázala smutný konec Šumavy a jejich obyvatel. Kniha mě velmi obohatila o poznání historie tohoto krásného koutu naší vlasti.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Šumava. Co zmizelo z Královského hvozdu v seznamech
v Přečtených | 8x |
v Knihotéce | 5x |
v Chystám se číst | 5x |
v Chci si koupit | 3x |
Knížka se spoustou zajímavých informací o nelehkém žití obyvatel v jedné části Šumavy. Starý Brunst, Nový Brunst, Zhůří, Höhal, Paseka, Hůrka, Skelná, Frauenthal a Stodůlky zde v roce 1952 vznikl Vojenský újezd Dobrá Voda, a tak byl zpečetěn jejich osud. Tolik úsilí stálo než obce vznikly, díky sklářství a zpracování dřeva se rozvíjely, přečkaly postupný krach skláren, dokázaly se vyrovnat s nepřízní počasí, nemocemi i válečnými útrapami. Je tu popsána práce ve sklářské huti i to, jak to bylo se školní docházkou. Kromě toho se tu autor zmiňuje o zajímavých osobnostech, kteří tu žili (např. Dr.I.Březina). A nemohu zde nezmínit úžasnou větu z jedné kupní smlouvy: "Nabyvatel přebírá tato práva a povinnosti - nesmí žádné tuláky nebo podezřelou a nepoctivou lůzu, žádné taškáře či svůdce víry a podobně neužitečné lidi u sebe držeti nebo jim dovolit pobyt, takové nesmí vzít do práce, nýbrž od sebe odehnat, pod pokutou 60 tolarů".