Proluky přehled
Bohumil Hrabal
Svatby v domě série
< 3. díl
Třetí díl volné autobiografické trilogie Svatby v domě, Vita nuova a Proluky. Spatřily světlo světa koncem sedmdesátých let dvacátého století, tedy v době, kdy spisovatel - až na výjimky - nesměl ve své vlasti oficiálně publikovat (ve stejné době mimochodem vznikala další Hrabalova vrcholná díla Něžný barbar a Příliš hlučná samota). Prvního vydání se tedy všechny tři knihy dočkaly v zahraničí. Přesto se jedná o jedny z nejlepších Hrabalových próz. Celá trilogie obsahuje sumu spisovatelových životních zkušeností a vydává jasné svědectví o jeho originálním umění.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Proluky. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (17)
Kdysi jsem přečetla všechno, co mi přišlo pod ruku. Dnes si už vybírám, protože času je čím dál méně. Přes způsob, jakým pan Hrabal píše, jsem si ho znovu chtěla připomenout. Bohužel, nic moc mi tato knížka neřekla. Je to více než dvěstěstránkový monolog jeho manželky, ale jeho ústy. Asi to tak mělo vyznít, protože kdyby to psal jako sám za sebe, vypadalo by to trochu nemístně.
Už som vedel do čoho idem, myslím že tento krát sa tu črtala aj jasnejšia dejová línia s ktorou sa viem stotožniť. Len stále rozmýšľam či skutočne bola jeho žena taká tolerantná k jeho alkoholovým eskapádam ako nám to tu pán laureát vykresľuje.
Související novinky (1)
Více než 100 dalších eknih zdarma...
02.12.2019
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Ocenění knihy (1)
1993 -
Cena Jaroslava Seiferta
Kniha Proluky v seznamech
v Právě čtených | 2x |
v Přečtených | 172x |
ve Čtenářské výzvě | 11x |
v Doporučených | 6x |
v Knihotéce | 128x |
v Chystám se číst | 28x |
v Chci si koupit | 2x |
Autorovy další knížky
2000 | Ostře sledované vlaky |
2009 | Postřižiny |
2007 | Obsluhoval jsem anglického krále |
1978 | Slavnosti sněženek |
1964 | Taneční hodiny pro starší a pokročilé |
(SPOILER) Poslouchala jsem audio verzi v podání Zdeny Hadrbolcové a nadchlo mě to natolik, že jsem sáhla i po tištěné verzi. Skvělé podání paní Hadrbolcové mi zní při čtení v uších a pozvedá čtenářský zážitek.
Vyprávění o tom, jak začaly vycházet Hrabalovy knížky (a následoval jejich fantastický úspěch), koupi chatičky v Kersku, kocouru Etanovi a jeho následovnících, žlučníkové katastrofě a odcházení rodičů i přátel. Vypravěčka hovoří o svém manželovi (můj klenot) s trpkostí i hořkou něhou, přesvědčuje klenota, aby se neničil svou pažravostí a pitím (souvisí s nutností předvádět se); bývá často sama, dbá o svou fazónu (červené botičky na kramflíčku, červený a modrý deštníček), nesnáší studený a mokrý libeňský byt a "svatby v domě", jak se říká hlučným merendám s přáteli a známými), vzpomíná na své zajištěné mládí v německé rodině (rodiče byli odsunuti, dospívající děti ne), lituje, že manželství nebylo obdařeno dětmi. Jejími ústy se dozvídáme o Hrabalově dětském traumatu nechtěného nemanželského dítěte, náhlých změnách nálad, potřebě unikat a schovávat se: nadchlo mě, jak je to hluboké, lidské, otevřené - a zároveň díky zvolenému úhlu pohledu uvěřitelné.
Hrabalova díla si velmi vážím, ale teprve tato trilogie mě přivedla k tomu, abych si ho zamilovala.