Synodalita v životě a poslání církve přehled
kolektiv autorů , Mezinárodní teologická komise
Dokument vatikánské Mezinárodní teologické komise se zabývá synodalitou církve v nejširším možném měřítku. Jak je zakotvena synodalita v Písmu, apoštolské Tradici a dějinách? Co jsou teologální základy synodality? Jak a kde se synodalita uskutečňuje, kdo všechno je jejím aktérem? Jaký význam má synodalita pro poslání církve ve světě, pro její ekumenické a sociální aktivity? Za pontifikátu papeže Františka je téma synodality nepřehlédnutelné. Zvláště důležitými body jsou jednak recepce a interpretace učení Druhého vatikánského koncilu (včetně nauky o kolegialitě), jednak poslední biskupské synody, které už pravidelně doprovázejí určité vášně a polarizace. Dokument MTK „Synodalita v životě a poslání církve“ je textem odborně teologickým, nikoli doktrinálním, i tak ale slouží jako vynikající východisko úvah o současné podobě a praxi církve. České vydání doprovází kvalitní studie teologů Ctirada Václava Pospíšila a Veroniky Řehákové.... celý text
Náboženství
Vydáno: 2020 , Karmelitánské nakladatelstvíOriginální název:
La sinodalità nella vita e nella missione della Chiesa, 2018
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Synodalita v životě a poslání církve. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Synodalita v životě a poslání církve v seznamech
v Přečtených | 1x |
Slovo „synodalita“ není ve slovníku druhého vatikánského koncilu přímo přítomno, duch synodality ale ano. A to kvůli důrazu na společnou důstojnost Božího lidu a rozdílnost charismat: ta jsou hlubinnou podstatou církve, která vrcholí ve společném slavení eucharistie. Je to též specifický způsob života a působení v mnoha konkrétních podobách; také zapojení celého Božího lidu, které přesahuje papežskou pravomoc i biskupskou kolegialitu. Papež František na to nadále klade důraz, když říká, že „cesta synodality je oním putováním, které Bůh očekává od církve třetího tisíciletí.“ Takže pro církev nic nepovinného nebo druhořadého, ale základní rozměr církve.
Tento dokument nabízí podněty k teologickému promýšlení synodality a pastorační směrnice povzbuzující k tvořivému uskutečňování tradice a realizace smyslu církve pro víru.
Struktura dokumentu začíná normativní prameny v Písmu a tradici, pak reflexe už zmíněného druhého vatikánského koncilu a teologická východiska z něho vycházející. Další kapitoly pak naznačují konkrétní uskutečňování v partikulární církvi a prostor dostanou i podněty k duchovnímu a pastorační obrácení, ekumenickým i sociálním aktivitám.
Dokument mnohé kritizuje, ale převládající náladou je radost z toho, že správně uchopená synodalita je pramenem radosti a kvasem nového křesťanského života, že znamená svobodu v duchu, důvěru, upřímnost a odvahu „vstoupit do celé šíře Božího horizontu“.
Jen bych si přál, abychom ve svém každodenním katolictví opravdu dokázali „interpretovat skutečnost očima a srdcem Boha“. V Čechách se to zatím spíš neděje než děje, což je církvi i společnosti k neprospěchu, o tom jsem přesvědčen.