Tajný deník přehled
Sebastian Barry
Historie může být napínavým příběhem plným romantiky i utrpení. Můžeme ji brát jako bernou minci, anebo ji různě interpretovat… Jsou autoři, kteří nechápou dějiny jako něco neměnného a daného, ale spíš jako prapodivnou, ošemetnou věc plnou omylů a přehmatů. Sebastian Barry zachytil v Tajném deníku bezmála celé 20. století. Román je strukturován jako deníky dvou pisatelů: psychiatra Williama Grena, který pracuje v léčebně pro duševně nemocné, a Roseanne McNultyové, pacientky, o které se pořádně ani neví, kolik jí je… Možná 90, možná už 100, podle záznamů je jisté jen to, že strávila v ústavech víc než 60 let. Roseanne se snaží v deníku vylíčit vlastní verzi svého nešťastného života – když byla mladá, byl její otec zabit a matka se zbláznila. Stačilo málo: nařknout ji z cizoložství, nymfomanie, udělat z ní blázna a zbavit se jí jednou provždy. Psychiatr je přesvědčen o tom, že žena blázen není a ani nikdy nebyla, a chce o jejím životě zjistit co nejvíc. Čím hlouběji se v knize noříme do jejich nitra, tím víc nás překvapuje, co všechno mají společné. Na osudech obou postav spisovatel ukázal, jak traumatické mohou být vzpomínky. Jejich příběh je nejen osobní tragédií dvou lidí, ale především metaforou Irska 20. století. I to je poznamenáno konzervativismem, netolerancí, nesnášenlivostí a agresivitou, i to se dodnes pokouší na některé události raději zapomenout. Dějiny, stejně jako lidská paměť, jsou plné nenaplněných snů, zoufalství, zklamání a proher. Román byl nominován do nejužšího výběru na Man Bookerovu cenu. V roce 2009 získal Sebastian Barry ocenění Costa Book Awards za nejlepší knihu roku.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2009 , OdeonOriginální název:
The Secret Scripture, 2008
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Tajný deník. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (18)


(SPOILER) Musím říct, že mi tato kniha dala zabrat. Je to zajímavý příběh s koncem z červené knihovny, ale styl psaní mě namáhal a často jsem se musela do čtení nutit. Možná, že jsem předtím četla fakt pecky, nevím.


V roce následujícím po popravě Saddáma Husajna má být zlikvidován jistý irský ústav pro choromyslné - a tak William Grene, lékař vyrovnávající se se ztrátou manželky, musí znovu posoudit důvodnost umístění pacientky Roseanne McNultyové, jež tam strávila posledních šedesát let, a rozhodnout, zdali má být propuštěna nebo přemístěna do nově postaveného zařízení... Silný příběh o silné ženě, jež přišla o manžela a relativně klidný život kvůli jistému katolickému grázlovi, příběh, v němž řve moře a narážejí na sebe malé lidské osudy s katastrofami irského dvacátého století, je seskládaný z materiálů různé kvality a důvěryhodnosti; z Roseannina tajného deníku, zápisků a pátrání Grena a dalších útržků. Vypovídá o lidské paměti a ve vášnivosti si nezadá s Větrnou Hůrkou; některé obrazy si budu hodně dlouho pamatovat (hořící krysa, peří a kladiva, vysílená žena vystrčená "manželem" do bouře na silnici...). Užila jsem si. Včetně onoho za vlasy přitaženého závěru...
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Ocenění knihy (3)
2010 -
Cezam Prix Littéraire Inter CE
2008 -
James Tait Black Memorial Prize
(Fiction Award)
2008 -
Costa Book Awards
(Novel Award)
Kniha Tajný deník v seznamech
v Právě čtených | 3x |
v Přečtených | 120x |
ve Čtenářské výzvě | 10x |
v Doporučených | 8x |
v Mé knihovně | 103x |
v Chystám se číst | 70x |
v dalších seznamech | 2x |
Dokonalá forma, jen ke konci to trochu drhlo. Lehce kýčovitý konec mi ani nevadil.