Tak ještě jedno jaro tedy přehled

Tak ještě jedno jaro tedy
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/249571/bmid_tak-jeste-jedno-jaro-tedy-sb3-249571.jpg 5 69 69

Kniha je ilustrovaným výborem z publikovaných i dosud nepublikovaných básní J. H. Krchovského z let 1979–2015, které „spojují především motivy čtvera ročních období a témata plynutí času i lidského života. Ve světě Krchovského básní, jež mají při vší formální vytříbenosti namnoze rysy až deníkových záznamů, může čtenář sledovat nejen koloběh dnů, nocí, měsíců a roků s jejich příznačnými atributy, rituály i proměnami atmosfér, světel, stínů, temnot a záblesků, ale také objevovat hutná mikrodramata a příběhy, jejichž protagonista zároveň napořád utváří především svůj svébytný autoportrét,“ píše editorka svazku Terezie Pokorná. Součástí knihy je obrazový doprovod, 14 linorytů Viktora Karlíka, inspirovaných Krchovského básnickým dílem. Vychází v Edici RR v grafické úpravě Luboše Drtiny.... celý text

Můj komentář

Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Tak ještě jedno jaro tedy. Přihlašte se a napište ho.


Nové komentáře (11)

Kopta
03.03.2024 5 z 5

Totální zamilování. Za mě jedny z nejlepších básní, které jsem kdy četl. Občas trochu asi zbytečně perverznější, ale jinak bezchybné.

nefernefer
04.02.2024 5 z 5

„Vyhlížím k obzoru; přeju si nemožné
chci vůbec to, co chci? Nechci. A kdyby...
vyhaslo srdce mé, popel už jenom žhne
vlaštovky přilétly, jedna však chybí“

Brutálně něžné a morbidně poetické. Jako vždy. V oblasti poezie patří J. H. Krchovský mezi mé jasné favority. A přestože jeho verše přes všechen černý humor a vtipné pointy většinou plují na depresivní vlně, tak v případě této sbírky jsem měla pocit celkového téměř až optimistického vyznění. Výběr básní poskládaných do „čtvera ročních dob“ se povedl.


stavlamich
13.02.2022 4 z 5

Naposled zamávám na cestu vlaštovkám
a pak se (navždy už?) zabedním v domě...
Málo jsem miloval?! (Když se teď takto ptám?)
– co je mně po lásce? Co je jí po mně...

Žádný jed, žádný pád, žádný hřeb do hlavy
žádná krev nestříká po stěnách ze žil
(žádný strach, že bych si ukousnul pohlaví...)
– lze mluvit o lásce, když jsem ji přežil?


Nelze. Hovořme o okouzlení Krchovským, o pravdách ve víně, které za střízliva nedávají smysl.

všechny komentáře

Související novinky (0)

Zatím zde není žádná související novinka.


Citáty z knihy (0)

Zatím zde není žádný citát z knihy.


Kniha Tak ještě jedno jaro tedy v seznamech

v Právě čtených1x
v Přečtených89x
ve Čtenářské výzvě17x
v Doporučených6x
v Knihotéce28x
v Chystám se číst17x
v Chci si koupit14x
v dalších seznamech1x