Talentovaný pan Ripley přehled
Patricia Highsmith
Tom Ripley série
1. díl
Talentovaný pan Ripley vzbudil už při své knižní premiéře v roce 1955 pozornost, která rostla úměrně s časem. Vyjádřil autorčinu představu o morálce světa s úplností, k níž se vlastně nemuselo nic dodávat. Fascinoval však Highsmithovou i její čtenáře natolik, že v sedmdesátých letech následovaly příběhy RIPLEY POD ZEMÍ, RIPLEYOVA HRA a MLADÍK, KTERÝ ŠEL ZA RIPLEYM – a historie ani dnes není u konce: loni [1991] se objevil RIPLEY POD VODOU. Na rozdíl od Cartera ze Skleněné cely, který jenom vrací „takovou spravedlnost, jakou přijal", zabíjí jen v jakémsi prodlouženém pudu sebezáchovy a znechuceně se sám sebe ptá, jestli už to barbarství přestane, Ripleyovo svědomí žádné výkřiky nevydává. Tom by mohl vypadat jako programový vrah. Čtenář, který mu chce věnovat větší pozornost, ovšem objeví, že autorčina náklonnost k hrdinovi není nějaký makabrální požitek (i když se P. H. k tomuto výroku Oscara Wildea hlásí), nýbrž pohled pod povrch: i Tom vězí v klepetech zákona o příčině a následku. Ke všemu, co dělá, je donucen buď okolím, aneb během svého vlastního povahového setrvačníku. Působení románu zvyšuje středomořská kulisa i dech Říma – pro mnohé čtenáře ovšem i představa, že Toma Ripleyho ztělesňuje ve filmovém provedení Alain Delon.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 1993 , Paralela 50Originální název:
The Talented Mr. Ripley, 1955
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Talentovaný pan Ripley. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (28)
Filmová podoba je v tomto případě pro mnoho lidí snesitelnější a stravitelnější než knižní předloha. Ta je velmi dobrou psychologickou detektivkou, v níž se toho ale mnohdy mnoho neděje právě na úkor psychologie postav, která je hodně propracovaná a zejména vnitřní svět psychopata je hodně zajímavý. Čtenář nicméně musí přijmout určitou autorčinu premisu a počítat s dobovou naivitou, neboť hlavní postava má mnohdy víc štěstí než rozumu a je pravda, že někdy jsou její vysvětlení tak přitažená za vlasy, že už není možné, aby je někdo neprohlédl. Knize také chybí jakákoli atmosféra, protože to, že se většina děje odehrává v Římě, se vůbec nepozná, neboť nějaká pohoda tohoto velkoměsta na čtenáře ani jednou nedolehne, na druhou stranu se nerozprostírá žádná velká temnota. Naznačovaná homosexualita Toma Ripleyho není nikterak zásadní, je ale nutné ocenit, jak decentně s ní autorka pracuje a pro vyznění knihy není nikterak důležitá. Autorka dobře věděla, že pokud se chce soustředit na psychologii, nesmí román příliš zalidnit, což se jí povedlo a de facto jedinou postavou je právě Tom Ripley, jemuž se věnuje nejdůsledněji a každý jeho myšlenkový pochod zachycuje, což je moc fajn. Pozitivem budiž i to, že se ho nesnaží nikterak vyviňovat ani obhajovat a jen nabídne vhled do jeho zvrácených myšlenkových pochodů a nechává čtenáře udělat si úsudek o tom, zda lze někomu takovému fandit, nebo ne. Je pravda, že první polovina je lepší než ta druhá, v níž se autorka začne opakovat a nikam se moc neposouvá a mnohdy se zdá, že jen natahuje délku knížky na požadovaný rozsah. Nebýt toho, byl by asi The Talented Mr. Ripley mnohem lepší knihou a zanechal by silnější dojem, který je nicméně přes všechny chyby stále pozitivní. 70 %
Knihu jsem nejprve viděla 2x jako film. Obě verze se mi líbily. Ale knižní zpracování je mnohem lepší a přestože se jedná o hodně staré dílo, patří rozhodně k tomu nejlepší mu v tomto žánru. Nechápu to nízké hodnocení tady. Rozhodně stojí za přečtení. Patricia Highsmithová píše skvěle.
Související novinky (1)
Knižní novinky (47. týden)
15.11.2020
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Ocenění knihy (1)
1957 -
Grand Prix de Littérature Policiere
(Romans Etrangers)
Zfilmováno
Talentovaný pan Ripley (2002)
Kniha Talentovaný pan Ripley v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 160x |
ve Čtenářské výzvě | 12x |
v Doporučených | 14x |
v Knihotéce | 87x |
v Chystám se číst | 145x |
v Chci si koupit | 16x |
v dalších seznamech | 5x |
Štítky knihy
přátelství zfilmováno americká literatura lhaní, lži rozhlasové zpracování psychologické thrillery společenské romány vrazi sociopatie psychopati, sociopatiAutorovy další knížky
1993 | Talentovaný pan Ripley |
2015 | Carol |
1982 | Třikrát vražda z posedlosti |
1980 | Smrt v labyrintu |
1993 | Skleněná cela |
Film s Damonom a Lawom bol lepší. Oveľa, oveľa lepší. Vlastne to bol jeden z najmrazivejších trilerov 90. rokov (jeho jediná chyba je, že scenárista vymyslel postavu v podaní herečky Cate Blanchettovej, ktorá v knihe ak sa nemýlim vôbec nebola a pre potreby filmu je úplne zbytočná). Samozrejme, bez knihy by nebol film, ale proste toto je (pomerne vzácny, nie však EXTRÉMNE vzácny) prípad, kedy filmové spracovanie predbehlo literárnu predlohu (verziu s Delonom som nevidel a ani sa mi do nej pravdupovediac nechce, „správny“ Ripley je podľa mňa utiahnutý chameleón a nie taliansky gigolo so spanilým pohľadom). Námet je nechutne mrazivý. Scény, v ktorých sa ukáže Tomova zvrátená povaha, sú drsné nie ani tak fyzicky, ako skôr psychicky. Problém je, že je ich málo a zvyšok knihy je vcelku nudný, vrátane rozjazdu, ktorý je príliš pomalý a záveru, kedy už pravdupovediac tak úplne neviete, či by náhodou nebolo lepšie ukončiť to o dve desiatky strán skôr. Takisto európska výprava 50. rokov 20. storočia vehementnejším spôsobom vynikne v Minghellaovom filme vďaka geniálnej výprave, hudbe a kamere. Fascinovalo ma premýšľať, či by sa čosi také mohlo odohrať dajme tomu v r. 2024 a dospel som k záveru, že možno, ale nechcel by som to vidieť. Ako na knihe, tak na filme je totiž pôvabná práve „dávna“ doba, v akej sa dej odohráva. Doba, kde ak ste s niekým chceli zostať v kontakte, museli ste mu na písacom stroji, prípadne rukou, napísať list, následne X dní čakať, kým príde adresátovi a následne X dní vyčkávať na jeho odpoveď. Ak ste mu chceli zavolať, tak ste museli vedieť číslo na jeho pevnú linku a spoliehať sa na to, že práve vtedy bude doma. Kniha (aj film) z tohto skvele ťažia, hoc pri knihe bola naivita na môj vkus predsa len trochu prisilná (zas 50. roky nie sú predsa pravek, aby expertízou nebolo možné zistiť, či sú škvrny v člne ľudská krv, alebo majú iný pôvod).