Tanec trosečníků přehled

24.09.2023

Bavila mě. Jako by spisovatelka trefně předpověděla to, co nás čekalo s covidem.

03.01.2023

Vážně tato kniha vznikla už v roce 2006??
Paní Procházková je tedy naprosto skvělá vizionářka – až příliš moc detailních podobností s tím, co se dělo v minulých dvou letech – teda naštěstí až na číslo „R“ a procento smrtnosti, které se v knize rovná 100.
Kniha má spád, hlavní hrdina je sympaťák, hezky jsou zpracované pohledy do nitra jeho hlavy, do pocitů a vůbec – jeho celkové vnímání okolního světa….
Bavily mě vcelku všechny postavy, byla to taková směs různorodých charakterů, každá z nich se vyrovnávala s nastalou situací jinak, i když pochopitelně cíl měly všichni úplně stejný – přežít.
Ačkoliv je kniha možná cílená spíš na mladší čtenáře (třeba i díky formě literárního jazyka, který je hovorový, sem tam i trochu vulgární – prostě přesně odpovídá osobnosti mladého člověka aktuální doby), vůbec mě to nevadilo a přečetla ji jedním dechem. Do příběhu jsem se dokázala bez problémů vžít a uvědomit si mrazivý fakt, že v reálu jsme tentokrát díkybohu prostě měli ještě štěstí…

„Když můžeš někomu splnit přání, měl bys to udělat – ať seš člověk, nebo hvězda. Jde o to, že čím víc našich přání se splní, tím rychlejc nám dojde, že vlastně není o co stát. Kdyby člověk dostal všechno, o čem je přesvědčenej, že to chce, za chvilku už by nic nechtěl. Pochopil by, že to, co má, je na jedný straně dobrý a na druhý straně stejně zbytečný jako to, co nemá, a tím pádem by byl šťastnej. Čím víc splněných přání, tím víc šťastnejch lidí. To je moje filozofie…“