Tatra znovu doma přehled

29.10.2021

Tohle rozhodně není kniha pro širší masy lidí, ale pro ty, kdož ví, co můžou čekat... Ostatně, co řekne neznalému termín "Ostrý II"?? Příběh návratu jedné z prvních soutěžních "dakarských" Tater, dohledané po 30 letech kdesi ve Francii, zpět do majetku automobilky a její pečlivé renovace je zpracován opravdu precizně a široce.

Autoři čtenáře seznámí s tím, jak vlastně dakarské závodění v Tatře vzniklo, co provázelo vývoj prvních vozidel, z čeho tyto vozy vzešly a jejich velmi podrobný technický popis. Nechybí ani kapitola o legendárním tatrováckém vynálezu - šlapadlech, popis jejich konstrukce, výkresy, fotky z testování i ostrého nasazení v závodech.

Další část se zabývá popisem první účasti společného týmu Tatry a Liazu pod hlavičkou Motokovu v roce 1986, který sice vinou zapadnutí v solisku skončil dojetím obou Tater do cíle mimo pořadí, i tak ale zanechaly posádky obou Tater v soutěži svou výraznou stopu a předznamenaly své budoucí úspěchy.

Ihned po Rallye Paříž - Alžír - Dakar 1986 byly oba vozy prodány do Francie, jejich dalším osudům, zvláště toho s označením "Ostrý II", který vystřídal několik majitelů, se věnuje další kapitola. Pátrání na Internetu dovedlo Radomíra Smolku až k jedné fotografii (ta samozřejmě v knize nechybí), která byla klíčová k objevení "Ostrého II". Další z kapitol tvoří reportáž z první návštěvy ve Francii po nalezení vozu a ověření jeho původu a pravosti.

Nedílnou součástí knihy pak je pečlivé fotografické zdokumentování postupu renovace "Ostrého II" po jeho znovuzískání do majetku automobilky. A také zdokumentování slavnostního představení zrenovovaného vozu veřejnosti a ukázky z několik akcí, kterých se zrenovovaná Tatra zúčastnila zhruba v prvním roce po své renovaci.

Celou knihou se prolínají medailonky a rozhovory s členy původní posádky, konstruktérem závodních vozů, ale i s několika jinými, kdo se podíleli na renovaci vozu.

Kniha zaslouží jistě velkou pochvalu za grafickou úpravu, je v ní množství pečlivě vyvedených kreseb a výkresů, od základních konstrukčních skupin - motoru, podvozku, převodného ústrojí, až po podrobné nákresy nástavby a umístění jednotlivých věcí na korbě. Stejně tak velké množství - nepočítal jsem je, ale jistě stovky - fotografií, ať už současných, z renovace vozu či z představení veřejnosti, na kterých je vidět, že se nejedná jen o statický exponát tovární sbírky, ale také fotek archivních, z různých testů v době vývoje obou vozů či přímo z rallye samotné.
Co už se tolik pochválit nedá, je pravopis. Čárky ve větách opravdu nebyly silnou stránkou autorů (či korektorů), i ta hrubice se sem tam našla, s tím jak jsem knihou postupoval dál, se začaly množit chyby v podobě chybějících či přebývajících koncovek slov. A speciálně v jednom rozhovoru byly tvary slovesa "být" opravdu loterií (já jsme, byl jsme atd...). Poměrně rušivým elementem bylo i nevhodné rozdělování slov ve stylu "mnoha leté, dlouho dobé" a podobně. Z tohoto hlediska docela bída, hlavně v cca druhé polovině knihy.

Na závěr si ještě neodpustím jednu poznámku. Jelikož znám knihu J. Kaliny Dlouhá křivolaká cesta, ve které mimo jiné popisuje, jak k celé československé účasti na Dakaru došlo, tak jsem hned při čtení úvodu malinko pozvedl obočí. V úvodníku této knihy o Tatře 6x6 je to podáno dost výrazně odlišně, což mě docela pobavilo hned na začátku:). Krom toho se na několika místech knihy vyskytují poznámky o tom, jak to v Tatře mysleli se závoděním vážně, jak pro to byli všichni zapálení, jak ten tovární tým skvěle fungoval s plným nasazením všech zúčastněných... No nevím, J. Kalina to ve své knize popisuje dost často poněkud jinak a už samotný fakt, že továrna své historicky první dva ostré soutěžní vozy bez mrknutí oka obratem prodala, taky kdovíjakému zápalu pro závodění moc nenasvědčuje... Ale to jen tak na okraj, i přes výše zmíněné chybky převážně pravopisného charakteru nic nebrání plnému hodnocení knihy, tohle je hlavně pro svou grafickou stránku jedna z perel každé technicky zaměřené knihovny.