Belladonna přehled

28.08.2020

Druhý díl jsem po tom prvním popadla celkem brzo, protože mě fakt zajímalo, jak se to bude vyvíjet dál. I druhá kniha si udržela svoji čtivost, akci a napětí. Bavilo mě to a dokázalo mě to vývojem děje překvapit. Od samého začátku. Takže tím si mě autorka udržela a četlo se to o to rychleji.
Hlavní hrdinka Cass se nezměnila, díky bohu ne k horšímu, takže pořád jsem jí měla ráda a pořád jsem jí obdivovala za odvahu, kterou ukazovala v jistých chvílích. A neměla to lehké. Ohledně jejích myšlenek na dva muže v jejím životě, omílala jen jednoho, což mi vůči tomu druhému přišlo líto a nespravedlivé. Možná jsem jí to měla malinko za zlé, ale když jsem posoudila, co s kterým zažila, tak jsem jí to odpustila, protože to bylo vlastně v pořádku.
Druhý hlavní hrdina, kterým nebyl nikdo jiný než Falco byl... trošku jiný. Anebo se mi to tak zdálo. Nebyl už tak "nevinným" a "zamilovaným", neukazoval se v tom pěkném světle. Naopak, ukázalo se, že se umí naštvat, urazit i to, že umí být až drzý a oprsklý? Nevím, tohle se trochu těžce popisuje, ale nebyl to úplně Falco z prvního dílu. Nebylo to nic, co by znamenalo, že bych ho zavrhla a zprotivila si ho, to ne, ale kapku mě to překvapilo. Však pořád jako u prvního dílu si nejsem jistá, co si o něm pořadně myslet - myslí to vážně anebo se jen chytá příležitostí a snaží se přežívat, využívat?
A třetím hrdinou byl Luco. Do toho mého oblíbeného trojúhelníku. Celkem mě dostalo, že i když ani v prvním díle neměl tolika prostoru, že ho autorka hned zkraje "uklidila". Naopak jsem ho chtěla poznat víc. Trochu mě to zamrzelo, ale nemám pocit, že by to bylo něco vyloženě špatného. Protože se na konci objevil, a i když opět neměl mnoha prostoru, trošek se mi ukázal. Jenže to nestačilo na to, abych si i na Luca udělala pořádný názor. Takže jsem skončila ve slepé uličce, co se týče - kdo z koho. Možná se v duchu k jednomu přikláním o malé procento víc, ale stejnak to není jasný výsledek, takže si musím počkat na finále, kde se to snad uvnitř mě rozsekne.
Dějově jsme z Benátek odjeli do Florencie, kde je to snad ještě podivnější. Ty lidi, jejich poslání a činy jsou tak děsivé, nespravedlivé a vyšinuté. Občas jsem měla nutkání si zaťukat na čelo. Belladonna, i když to není na první dobrou vidět, je cvok a tak trochu pěkná mrcha. Věřím, že se s ní ještě setkám. Musím každopádně přiznat, že se mi zalíbil Piero, až skoro do konce, kde se to mírně pokazilo. Ale co čekat v takové společnosti? Nikdo normální v ní přeci být nemůže. A na něj se celkem v závěru série těším, protože cítím, že s dějem ještě zamává. Anebo by mohl.
Závěr knihy, kde se objevil velký zvrat sice dopadl lépe než se dalo čekat, i přesto, že to bylo za pět dvanáct, tak i tak mě šokoval. To, co se stalo Sieně? Chápu to, ale...
Musím konstatovat, že se dost těším na Špačka, kde to všechno vygraduje, vysvětlí se a především rozsekne v té romantické lince. Tohle dílo, více-žánrové se mi hodně líbí a baví mě. A ani se nejedná o něco, co se nazývá vycpávkovým dílem - ani omylem. Takže prostě i tentokrát musím doporučit a hodnotit plným počtem. :)