Špaček přehled

08.10.2020

Byla jsem vážně moc zvědavá, jak se to bude vyvíjet dál, protože to, co se stalo v předešlých dílech bylo dost šílený. Jak to šlo, vzala jsem tento poslední díl, který se znovu dobře četl, takže to šlo vlastně samo.
Hlavní hrdinka Cass měla neměnnou povahu, za což jsem byla ráda, takže jsem ani v konečné fázi proti ní anebo přímo s ní neměla problém. Někdy jsem si říkala, proč to sakra dělá, proč se pořád honí za tou knihou, ale ve výsledku jsem si vzpomněla, že nic jiného jí v její zapeklité situaci nezbývá. Nechápu, že absolvovala to všechno, v mnoha případech dobrovolně. Měla vážně zatracenou odvahu. Já bych třeba sama do opuštěného baráku s podezřením, že ho možná obývá někdo dost špatný, nevlezla ani omylem.
Druhý hlavní hrdina, tentokrát Luca, měl konečně "dost" prostoru na tu předešlou bídu, aby konečně něco ukázal. Aby se trochu prezentoval. Musím říct, že jsem ho měla prostě ráda. Přirostl mi k srdci a vlastně mu fandila. Ale možná se přiznám, že jsem čekala kapičku víc od něj - ve smyslu trojúhelníčku. Byla tam hodně malinká konfrontace, ale i tak to bylo milé a především vítané!
Třetí hrdina Falco? Rozhodně to byl zase ten Falco z prvního dílu, díky bohu, a ne ten malý "rozcapenec" z dvojky. Líbil se mi a nemůžu proti němu říct křivého slova. Však jsem měla pořád brouka v hlavě, zda to nehraje na obě strany. Zda to není někdo, kdo patří na tu špatnou stranu. Prostě jsem do poslední chvíle nevěděla. A upřímně ani teď po dočtení nevím, kde je pořádně pravda. :D
S čímž souvisí romantická linka alias milostný trojúhelník. Je pravda, že jsem si za dvě knihy nemohla udělat jasný postoj ani k jednomu mužskému hlavnímu hrdinovi. A tím teď ve finále vznikl menší problém. Ale když to vezmu kolem a kolem, Cass udělala moc dobře, s tím koho si skutečně vybrala. Lepší volba, rozhodně, i když mi toho druhého bylo přeci jenom líto. Každopádně, alespoň mi autorka pomohla rozlousknout tu záhadu - kdo z koho.
Vrátili jsme se znovu do Benátek, kam s námi přijeli i některé postavy z Florencie jako Belladonna, která byla pěkná mrcha a zasloužila si svůj osud. Asi karma, můro! Piero, na kterého jsem byla dost zvědavá, ale nakonec to byla postava hnus-záporák. Zjevil se Cristian, totální blázen, který mi místy připadal jako kočka s devíti životy. Ale dost nebezpečný cvok.
Mrzely mě některé fakty jako: teta Agnese nebo Feliciana.
Děj byl znovu natřískaný nějakou akcí, rozhodně se čtenář nenudí, drželo mě to u těch stránek. Bylo to dost propletené, neuvěřitelné, šílené, tajemné a děsivé zároveň - skvěle napsané. Je tedy pravdou, že se mi některé scény zdály rozepsané na můj vkus moc - např. Cassiiny myšlenky, však ne ale zdlouhavě a některé zase naopak byly vzaté skrze rychlodráhu. Pak mě třeba zarazilo ke konci, jak se Cass objevila na ostrově, kde se učil Luca - ten kousek, ta scéna mi naopak přišla, že do tohohle příběhu vůbec nepatří. Ptala jsem se - proč? Ale kupodivu to na celkově dobrém dojmu nic neubírá - nic z toho.
Příběh jakože tedy celá série se mi dobře četla, líbilo se mi to a především mě to bavilo. Knihy byly hezky graficky zpracované uvnitř. Bylo to dobře napsané hned z několika důvodů - styl, tempo, samé akce, neexistovaly vyloženě hluchá místa. Je to několik stylů dohromady a tvoří to skvělý celek. Takže jsem moc ráda, že jsem si to mohla přečíst, proto i dalším doporučuji a hodnotím plným počtem. :)