Teorie masového šílenství: Příspěvky k psychologii politiky přehled
Hermann Broch
Brochova Teorie masového šílenství je souborem jeho prací z let 1939 až 1946, které chtěl vydat v americkém exilu, kam díky Jamesi Joycovi uprchl před Hitlerem, roku 1951, překazila mu to však smrt. S oporou o soudobé nejnovější poznatky z filosofie, psychologie, sociologie a politologie chce ukázat na filosoficko psychologické příčiny masového šílenství probíhajícího v totalitních státech nejen fašistického, ale i komunistického typu. Nezůstává však u konstatování pouhých příčin a nastiňuje cestu, jak proti masovému šílenství, jehož nebezpečí nutně nevymizí ani smrtí diktátora, účinně bojovat. Navýsost aktuálně pro nás mohou znít Brochova slova, že při neustále nutné obraně demokracie před totalitarismem „se masy nikdy nenechají odbýt prázdnou sebechválou demokracie“ a že jalovými „tirádami je ženeme pouze tam, kde se jim nabídnou konkrétní, i když strašné cíle, tedy do armády fašismu“.... celý text
Literatura naučná Psychologie a pedagogika
Vydáno: 2013 , AcademiaOriginální název:
Massenwahntheorie. Beiträge zu einer Psychologie der Politik, 1979
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Teorie masového šílenství: Příspěvky k psychologii politiky. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Teorie masového šílenství: Příspěvky k psychologii politiky v seznamech
v Přečtených | 6x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Knihotéce | 15x |
v Chystám se číst | 26x |
v Chci si koupit | 7x |
v dalších seznamech | 1x |
Štítky knihy
sociální psychologieAutorovy další knížky
2012 | Náměsíčníci |
1995 | Očarování |
1967 | Smrt Vergilova |
1969 | Pokušitel |
2013 | Teorie masového šílenství: Příspěvky k psychologii politiky |
Autor je sice výborný filosof, ale kniha je napsaná tak nějak pseudotechnicky, tak je to dost utrpení číst. Třeba učení autor charakterizuje jako: uzavření minusově známých systémových mezer ap.
Kromě toho je v knize řada míst, na kterých se člověk prostě zasekne:
"...neexistuje ani jediný jev masové psychiky, který by vykazoval nějaké spojení či příbuznost s vědeckým myšlením."
"Základní struktura každého systému je logická, i když ne vždy racionální."
Já se tedy můžu dohadovat, co autor podobnými vyjádřeními myslel, ale přijde mi to prostě ulítlé...