TGM: Proč se neřekne pravda? přehled
Jindřiška Smetanová , Antonín Schenk
Ze vzpomínek dr. Antonína Schenka, osobního tajemníka prezidenta T. G. Masaryka v letech 1928 - 1937.
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize TGM: Proč se neřekne pravda?. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (6)
Vydání vzpomínek člověka, který byl s TGM v Lánech v kontaktu od rána do večera, a to v pracovní době i ve svém volném čase. Obsahuje spoustu i formací o způsobu života v Lánech a o osobách, které se starali o TGM anebo tvořili širší okruh kolem prezidenta. Jsou popsány některé situace z politického života prezidenta a jeho postoje k vybraným událostem. Není to dokumentaristika, ani čistá biografie prezidenta, nejsou tam žádná šokující odhalení jak jsem předpokládal podle názvu, ale jsou to memoáry osoby v té době blízké prezidentu Masarykovi.
Knihu jsem četla na doporučení. Potom co jsem si přečetla Hovory s TGM od Čapka. Musím říct, že mě překvapilo množství informací, které jsem nevěděla. Třeba informace, že se Karel Čapek s Masarykem pohádal. Zrovna včera dávali díl seriálu Modrá krev, ve kterém mluvili o předsedovi vlády Janovi Malypetrovi, kterého tato kniha také zmiňovala.
Smrt Masaryka mě dojala.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha TGM: Proč se neřekne pravda? v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 28x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Doporučených | 2x |
v Knihotéce | 35x |
v Chystám se číst | 14x |
v Chci si koupit | 2x |
v dalších seznamech | 1x |
Poměrně málo známá knížka, která však (nejen) studentům historie přiblíží osobnost prvního československého prezidenta - a dalších čelných politiků té doby - trochu jinak, než výčet fakt a událostí v učebnicích a monografiích. Kromě toho čtenáři přiblíží i fungování "zákulisí" v Lánech, kdy za velkou osobností stálo mnoho postav, z pohledu velkých dějin bezvýznamných, ale pro státníkovo fungování nepostradatelných. Z Schenkova vyprávění je cítit velký respekt k osobnosti prezidenta Osvoboditele a přiznám se, že i já podlehla Masarykovu osobnímu kouzlu, a to jsem se s ním tajemníkovým prostřednictvím seznámila zprostředkovaně a už jako se starším pánem.
Úředníci často slyší a vidí politiky jinak, než jak je prezentují média a jak se s odstupem času vytváří jejich obraz. V tomto ohledu je Schenkovo svědectví zajímavým vykreslením osobností tehdejší doby, včetně druhého čsl. prezidenta Edvarda Beneše, Jana Malypetra, Jendy Masaryka či výrazných figur své doby jako byl Karel Čapek.
O knize svého času při návštěvě Lán v rámci historické exkurze hovořil (tehdy ještě) doktor (nyní docent) Rokoský, a když se kniha krátce nato za směšnou sumu objevila v místním antikvariátu, ihned jsem si ji koupila. Přečteno znovu po více než 10 letech a tentokrát trochu jinýma očima - poprvé jsem se soustředila hlavně na politické dějiny, dnes jsem mnohem víc vnímala Masarykovu (i Schenkovu) lidskost a civilnost. Přiznám se, že u pasáží líčících odchod velkého muže jsem cítila hluboké pohnutí.