Thérèse Desqueyroux přehled
François Mauriac
Děj knihy vychází ze skutečné události. Mladá manželka začíná postupně nenávidět svého manžela, obhroublého statkáře, a je nakonec svou nenávistí a prázdnotou svého okolí dohnána k pokusu o jeho vraždu. Terezino provinění je kvůli rodinné cti před veřejností utajeno, travička je však ztrestána rodinným soudem, kterému se podrobuje. Román zobrazuje neklid a nenaplnění člověka, nuceného žít v provinciálním prostředí, omezeném množstvím předsudků, včetně sexuálních. Dílo ve svém hlavním poselství obsahuje autorovo tradiční téma hříchu a vykoupení, resp. obhajobu člověka, který se sice jednoznačně provinil, ale jedinečnost jeho osobní citové a morální zkušenosti zůstává vnějšímu světu při jeho posuzování skryta, ačkoli je hlavním a jediným skutečným jeho obrazem ve vztahu k etickému kodexu.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1929 , Václav PetrOriginální název:
Thérèse Desqueyroux, 1927
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Thérèse Desqueyroux. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (4)
O manželstve uzavretom z povinnosti a neslobodnej, cynickej, nešťastnej žene v ňom, ktorá vo svojom nešťastí praje nešťastie i druhým. S detektívnou zápletkou bez jasného vyriešenia. Na môj vkus chaotické a depresívne.
Úžasný zážitok som mala z tejto novielky. Úplne dokonale vykreslená psychologizácia hlavnej postavy. Keby som ja žila v takomto prostredí, v tej dobe, v tej dedine, medzi takými ľuďmi, tiež by sa mi stalo presne to isté a tiež by som prežívala presne to isté a dopadla by som takisto ako Thérèse. Takže by to mohol byť kľudne aj príbeh o mne, keby...
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Thérèse Desqueyroux v seznamech
v Přečtených | 12x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Knihotéce | 4x |
v Chystám se číst | 7x |
v Chci si koupit | 2x |
Autorovy další knížky
1963 | Klubko zmijí |
1980 | Romány lásky a nenávisti |
1978 | Beránek |
1983 | Umouněnec |
1981 | Galigai |
A bylo ticho : argelouské ticho! Lidé, kteří neznají tu ztracenou končinu, nevědí, co je ticho: obtáčí dům, jako by ztuhlo v tom hustém lese, kde kromě sovy, která časem zahouká, není nic živého...
Takové ticho není jen tam, takové ticho je ve všech domech bez lásky, ve všech domech, kde tuhne krev a studené stěny hrozí, že vás každou chvíli pohltí.
Tereza jako oběť, Tereza jako Nemesis, Tereza jako Madame Bovary, Tereza bez Boha, borovice, duby, dusné vedro, a to ticho. Ticho, až máte pocit, že se jím zadusíte.