Krajina háďat: Povídky o apokalypse přehled
* antologie
Tovaryši kalamáře série
< 3. díl >
Apokalypsa nemusí být jen konec světa, případně katastrofa či konflikt k němu směřující. Existují totiž i apokalypsy soukromé, osobní – a neméně děsivé. Představte si putování českou krajinou těsně po ničivém raketovém útoku. Odhalte smrtící meteorologické jevy, které sužují nejen vzdálené planety, ale i tu naši. Přimíchejte experiment v psychiatrické léčebně, který se ošklivě vymkl z rukou, a temná rodinná tajemství, z jejichž odhalení mrazí. A to stále není všechno. Dvanáct českých a slovenských autorů a autorek představuje své apokalyptické vize v jedinečné povídkové antologii.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Krajina háďat: Povídky o apokalypse. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (4)
Jak už to tak bývá, tyhle antologie bývají často dost nevyrovnané kvality. Ze začátku, po přečtení Slibu (perfektní nápad a vskutku vtipná pointa na závěr) a Návratu postapo. otce jsem byl fakt nadšen. Takovéhle povídky mám jednoduše moc rád, asi že jsem vyrůstal na Falloutu apod. Stejně tak na konci knihy jsem nadšen z výherní povídky.
Bohužel pak přišlo rozčarování v podobě Mýtiny, kterážto by mohla být na třetině stránek nebýt toho neustálého opakování jedné věty v průběhu jednoho odstavce čtyřikrát (aby snad čtenář nezapomněl). Povídky Hráč, Dotyk motýlího křídla a Mea Culpa a Nezvaný host mi přišly jako naprostý brak a balast k vyplnění obsahu a zbytek povídek jako prachsprostej průměr. A přitom je postapo moje nejoblíbenější sci-fi škatulka a na tuhle knížku jsem se fakticky moc těšil. Holt škoda.
Pestrá žánrová směs apokalyptických povídek, od klasického postapa až po sci-fi.
Někdy stačilo variace na soutěžní téma (apokalypsa osobní, živelná nebo ve smyslu zjevení) vyjmenovat (Téma je apokalypsa), jinde se je podařilo i obsáhnout (Dotyk motýlího křídla). Klasické zombie postapo je zastoupeno Návratem post. otce - logicky sice drhne a chabou pointu navíc vyzrazuje už v názvu, ale je velice zručně napsané.
Čistě osobní apokalypsy na mě působily prvoplánově a nezanechaly výraznější dojem (měly to těžké, protože jsem srovnávala s Rubinovou liečbou a podvědomě nejspíš i s Flowers for Algernon); výjimkou bylo hodně zdařilé řemeslné provedení Konce emocí. Osobně se mi moc nelíbily Mýtina (po slibném začátku se vyvrbila v otravně napsanou skoronovelku spíš jen protahovanou než dramatizovanou opakujícími se momenty) a Krajina Háďat (několik halabala smíchaných obehraných motivů s vyústěním do ztracena).
Nejrozporuplnějším kouskem byl bezesporu Nezvaný host. Na jednu stranu příjemné jednohubkové fantasy osvěžení, na druhou se mi nechce věřit, že by se „pod čarou“ nenašlo nic lepšího než scénka s čarodějem Gandalfem a párečkem natvrdlých teletubbies.
S přihlédnutím k tomu, že se jedná o soutěžní sborník, je celková úroveň povídek velmi dobrá a zdají se vyrovnanější než v předchozích dvou ročnících.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Krajina háďat: Povídky o apokalypse v seznamech
v Právě čtených | 2x |
v Přečtených | 17x |
v Knihotéce | 4x |
v Chystám se číst | 3x |
v Chci si koupit | 6x |
Štítky knihy
apokalypsaČást díla
Dotyk motýlího křídla
2019
Hráč
2019
Jen na mě nezapomeň
2019
Konec emocí
2019
Krajina háďat
2019
Autorovy další knížky
2009 | Thriller |
2008 | Tichá hrůza |
2020 | Nejkrásnější dárek |
2016 | Lesní lišky a další znepokojivé příběhy |
2015 | Dárek z pravé lásky: 12 zimních políbení |
Podobně jako u Pokřiveného světa: něco super, něco jakžtakž, něco mě nevzalo. Titulní povídka, Nezvaný host a Mea Culpa jednoznačně nejlepší. Vtipné, promyšlené, dotažené.