Tovaryšstvo Ježíšovo přehled

07.02.2023

(SPOILER) Jeden z největších a nejkrásnějších, byť velmi "temných", českých nejen historických románů... alespoň pro mne určitě... (první četba, 2016)
-----
(EDIT 2024, po druhé četbě)
Tovaryšstvo Ježíšovo (1969), první, nejznámější a nejlepší román prozaika, básníka a dramatika Jiřího Šotoly (1924–1989), patří k vrcholům poválečné české literatury. Poprvé jsem ho četl v roce 2016 a byl jsem z něj naprosto nadšený. Nic dalšího (četl jsem ještě romány Kuře na rožni a Osmnáct Jeruzalémů a několik divadelních her) se mi už od autora tak nelíbilo. A když teď vyšel román znovu v České knižnici (celkově jde o 4. vydání), neodolal jsem a přečetl ho znovu, stejně jsem to měl někdy v plánu. A opět to byl vrcholný čtenářský požitek, ba ještě větší než poprvé, protože člověk si všímá zase jiných věcí a čte to trochu jinak. Pečlivá edice je doplněna komentářem a vysvětlivkami Erika Gilka.
Román vychází ze skutečných historických událostí rekatolizace Čech po třicetileté válce a z osudů skutečných postav a odehrává se v kraji, který dobře znám, čímž je mi dílo ještě bližší. Šotola sleduje události let 1667 až 1696 na hradě Košumberk a v městečku Luži na Chrudimsku, kam přichází jezuita páter Vojtěch Had jako zpovědník hraběnky Marie Maximiliány Žďárské ze Žďáru (1633–1690), která je dvojnásobnou vdovou (po Slavatovi a Hýzrlem), přišla o dva syny a zůstala jí jen dcera a košumberské panství, na němž nyní hospodaří. Páter Had je pověřen zabránit hraběnce v novém sňatku a na cestě zbožnosti ji přesvědčit, aby financovala působení jezuitů na svém panství. Hraběnka složí slib vdovské čistoty a zaplatí stavbu poutní kaple na Chlumku, kde bude vystaven obraz Panny Marie Pomocné (kopie Cranachova obrazu), jenž má zázračnou pověst. Pak se pod kaplí staví jezuitská rezidence, hraběnka přenechá hrad a panství Tovaryšstvu a vše vrcholí stavbou poutního chrámu na Chlumku, který v Luži stojí dodnes.
Autor v románu nezapře básníka v bohatém obrazném vyprávění a dramatika v jiskřivých dialozích, u nichž se zcela vyhýbá charakteristice mluvčích a stylu jejich promluv. Zavede nás i do jezuitských kolejí v Hradci Králové a v Praze v Klementinu a mezi další členy Tovaryšstva i církve a sleduje jejich vztahy, zájmy a intriky. Román v tragické poloze je prosycen skepsí, ironií a relativizací. Páter Had je slepě oddaný dogmatice jezuitského řádu, aby nakonec dospěl k pochybnostem a deziluzi, že sloužil jiným mocnostem. Hraběnka je proti moci jezuitů slabá a pozdě pochopí své omyly stejně jako páter. V totalitní represi ani jeden z nich nemá šanci se vzepřít...
Není divu, že po prvním vydání v roce 1969 román za normalizace znovu nevyšel, to až v roce 1990. Téhož roku byl uveden v dramatizaci Jaroslava Vostrého ve Vinohradském divadle a v roce 2004 byl zfilmován v Chorvatsku.
Vydal Nadační fond Česká knižnice / ÚČL AV ČR / Host, 2024.