• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 32 knih

Nové komentáře u knih Jiří Šotola

Tovaryšstvo Ježíšovo

„Tíživé. Mrazivé. Pro lidské se pinožení a slabosti. Pro snahu dělat dobro i strach ze sebe sama. Knihu nevnímám jako negativní hodnocení Jezuitů, ale jako apel na své lidství, nepopírat sám sebe, nenechat se manipulovat ... o bezsmyslné poslušnosti nemluvě. Slyšeno na ČRo skvěle načteno Janem Vlasákem.“... celý text
— ZuzanaK.

---

Tovaryšstvo Ježíšovo

„vždycky jsem měl Šotolu zařazeného jako "květňáka" a "poezie všedního dne" mne moc nebrala, takže se mi nechtělo ani do autorovy románové tvorby, no já vůl - Tovaryšstvo Ježíšovo je prostě geniální, tuhle bichli jsem dal na dva zátahy, skončil ve čtyři ráno a ještě teď se nemohu vzpamatovat, jak jsem se v příběhu našel - historické podobenství je jasné a lze ho vztáhnout široce na totalitu (bez)moci: groteskní ubohost lidského pinožení versus mocenský systém, zaprodání se, převlékání kabátů, servilita, manipulace, zastrašování... kompozice románu je dokonale promyšlená a provázaná jazykově i motivicky, "barokní" mnohovýznamový kontrast světla a tmy, variované návratné enumerace, archaizovaná syntaxe s těžkou, temnou atmosférou, pasáže obrazného líčení střídané naléhavými, dramatickými a dramatizovanými dialogy postav (někdy i s imaginárními protějšky, o to je to děsivější) - hotová inscenace theatra mundi - a spolu s tím moderní ironie a sarkasmus nejvíc na mne zapůsobilo, že Šotola jednak dokázal vystavět ideový konflikt postav tak, aby zároveň i rozvíjel příběh, a druhak Hadovi protihráči nejsou konstantně daní, ale průběžně se mění, což umocňuje hrůzostrašnost abstraktní moci, jejíž sluhové jsou snadno vyměnitelní, kdykoli je (vyšší) potřeba doporučuju všem, kdo unesou tu tíhu“... celý text
— los

---

Tovaryšstvo Ježíšovo

„Už dlouho jsem si nevychutnala starší historický román z české historie, takže tato četba mi přišla k chuti. Román je správně jiráskovsky ponurý, odehrávající se v 17. století, v době pobělohorské protireformace, pro níž se vžilo přiléhavé označení doba temna.“... celý text
— ViolettaCh.

---

---

Tovaryšstvo Ježíšovo

„[četba ČRo] "Co chcete dělat? Rozdávat růžence? Mírnit hřích. Mírnit barbarství a surovost a nemravnost a bídu. Mírnit zášť a nevědomost, zahánět bludy a strach!" Výborně znázorněná doba jiráskovského pobělohorského temna. Taky díky naprosto excelentnímu Janu Vlasákovi. Obsahem se autor dopustil klasického totalitního posunu reality, který nás dodnes dohání. Ano. Nepopírám, že v jednotlivcích se mohla posunout realita směrem od víry k hmotným statkům. Vidíme to ostatně v církvi i dnes, pokušení jsou velká. Ale Jiří Šotola se veze na Jiráskově vlně odpudivých jezuitů pálících knihy a to je velká škoda. To je ten rozpor formy a obsahu, kterého si všímá marlove. Přitom v mnohém jsou rozhovory Vojtěcha Hada hluboké, mířící k podstatě víry i evangelia, protože jezuité zanechali samozřejmě ve společnosti převážně dobrou stopu. Jenže v prvoplánovém povrchním vnímání českého čtenáře může poškodit nejen vztah ke katolíkům, ale jako bumerang může po staletích škodit i církvím reformovaným. Kontroverze obrovská. Mě osobně nepřišel text extrémně temný na první dobrou a četl se mi ušima velice dobře a vnímám formu, kterou JŠ zvolil jako naprosto dokonale sevřenou. (Oproti zmíněnému rozvláčnému Steibeckovi:) Často jsem proto poslouchala jednotlivé kapitoly opakovaně kvůli radosti z přesných formulací. Moje představy o období rekatolizace jsou v zásadě nepředstavitelně temné! Nutit kohokoli k jakékoli víře je děsivé a kruté! Přesto Habsburky i jezuity svým způsobem v něčem chápu a jsem vděčná každému jednomu nepatrnému Vojtěchu Hadovi, že se poklady katolické tradice v českých a moravských zemích uchovaly dodnes ... V textu je mnoho moudrých slov i přes obsahovou kontroverzi a zaslouženě dostává plný počet hvězd. "Bez víry a o hladu je člověk jenom lepší slepice!" "Svoboda vůle je jen pro toho, kdo je jí schopen! Nedělejte z ní komedii, svoboda je příliš vzácný kohoutek, kdo si jí jenom někde upytlačil a nese si jí za křídlo, aby jí doma upekl a snědl a kosti hodil psům, tomu se musí poradit, co s ní .... co vy tvrdíte, to je jen kalvínský kožich obrácený na ruby a nevoďte krávu za ocas, voďte jí za rohy ..." "Celé Čechy jsou naše v neděli ... a od pondělka do soboty nejsou ničí, pletou si oremus a ornát. Kdyby sem zítra vpadli Turci nebo Švédové, náš drahý obrácený lid zase uláme kříže na kaplích. Nedá tam už možná kalich, ale třeba půlku prasete. Anebo nůž ... jsou zlí ..." "A to už bylo vítězství černých mužů, kteří považovali za nezbytné získat moc, aby mohli rychleji šířit pravdu. Kteří museli dokonale zvítězit neboť měli poslání a měli ideu. Boj byl těžký, komplikoval se a vlekl, mezitím přestávalo být jasné jejich poslání a idea se povytrácela, nicméně oni zvítězili dokonale. Oni získali moc a zalíbilo se jim v ní. Moc je železná klisna, která si jede kam chce!" Extrémně luxusní rozhlasová četba. Děkuji. 6,5/10“... celý text
— Chesterton

---

Tovaryšstvo Ježíšovo

„Nějak jsem se s tím minul. Chápu tu paralelu, tu bezmoc vzepřít se (totalitní?) moci, to postupné větší i větší propadání... Ale nějak mě to nevzalo, nebudu si z toho nic pamatovat, nikomu bych to nedoporučil (na historický román je to moc básnické a vyfabulované a rozpad osobnosti tváří tvář totalitní moci už pro mě jiní popsali lépe). Mám radši vyzrálého, "přítomného" Šotolu z Podzimu v zahradní restauraci.“... celý text
— R47