R47 komentáře u knih

Nechápu cenu Hugi. Téměř young adult "detektivka", plná klasických motivů. Srovnání s C. J. Cherryh osobně nechápu (až na motiv klíčové vesmírné stanice). Mně ze začátku nejvíc na mysl přicházela Levá ruka tmy, asi hlavně podobností lselských jmen, ale i trochu tím politikařením nebo genderem. Z Iaina Banske tam jsou podle mě hlavně ta ironická jména a tu a tam lehký sarkasmus... Jestli se pustím do dokončení (tj. druhý díl), sám nevím.

29.12.2024

Víc než v původní sáze tady raší Sapkowského tendence k epizodičnosti, seriálovosti. Má to až skoro podobu počítačové hry, kdy pro dosažení hlavního motivu musí postava splnit jednotlivé úkoly: cestou tam zabít démona, aby ho našel, přemluvit jinou potvoru ke spolupráci, cestou zpátky projít bažinu... Před každým úkolem je brífing, proč je to třeba udělat a čeho tím dosáhneme. Nad průměr to ale zvedá Sapkowského humor, hry s tradičními legendami a pohádkami, uvěřitelný popis bojů, "polidštění" fantaskního světa. Pro mě ale stále zůstává nepřekonatelná kniha ze světa Zaklínače Meč osudu.

1 21.12.2024

Závěr až téměř holdstockovský. Ale nebyl by to Sapkowski, aby to nějak neshodil... Bavilo mě na celé sérii to postmoderní skákání v čase a prostoru, kdy se najednou začne odehrávat minulost některé postavy. Taky ty jasné aluze na Tolkiena a ten humor, který mi sedí víc než u Pratchetta (ten mi přijde až moc na sílu). Některé scény byly vskutku haškovské. S Haškovým Švejkem Zaklínače spojuje jak epizodičnost, seriálovost, putování, mletí, objevování nových a nových postav, ale i třeba detailní znalost vojenského prostředí. Na druhou stranu se mi zdálo, že se Sapkowski musí strašně přemáhat, aby mu to nějak drželo pohromadě, aby tam byl nějakej oblouk, něco odněkud někam. Ale tím, že je tam ten oblouk, cíl, ocas v puse, tak se polovina vyprávěného jeví jako zbytečná... Celá sérii je u mě tak za 80 %. Líbilo, ale asi už nezopakuju. Spíš se vrátím k povídkám (což je u mě zvláštní, protože jinak fantasy povídky nenávidím).

1 17.12.2024

Má pozornost už uvadá. Bohužel z toho začínám mít pocit nastavované kaše. Zajímavá je přítomnost druidů. Jinak je to furt to samé, děj se vlastně nikam neposune. Vzpomínám na sevřené povídky, které genialně variovaly známé pohádky, báje a legendy. Ságu samozřejmě dokončím. Už teď mi je ale jasné, že se ze mě fanoušek nestane. Doporučovat budu jen původní povídky. Chápu ale, co na tom ostatní baví.

1 14.12.2024

To byl ale odfláknutej díl. Takovejch deus ex machina, jeden za druhym, twistů a nepochopitelnejch chování postav. A nejhorší ze všeho je ta mysticko-náboženská linka... Autoři si tady z prstu vycucají další dceru "hlavního záporáka" a kromě superschopností jí dají do vínku to, že se tahle holka cestou za pomstou nezdráhá zabíjet lidi po tisících, rozřezávat jejich mrtvoly a nosit je v kufru apod. Holden jedná jen na základě halucinací a všichni jeho kamarádi ochotně skáčou podle něj. Nejzajímavější ústřední tajemství/motiv/zápletka se vyřeší tak, že duch řekne: " Vyřešil jsem to." Etc. Jako TV seriál jsem Expanse po téhle sérii opustil. A nejsem od toho dalek ani u knížek. A to se tenhle díl od toho televizního liší asi nejvíc. Nedivím se. Nedrží to pohromadě. Taková natahovaná nudle, kterou by v rámci série možná bylo dokonce možné přeskočit. Stejně jako mě to nutilo přeskakovat tu 100stránkovou střílečku o loď. Místo záhad, vynálezů, špíny a drsné školy dostanete pseudofilozofickou devadesátkovou akci s kupou mrtvol a nulovou reflexí postav

06.12.2024

Na rozdíl od díla F. Kotlety jsem tohodle svého prvního Kyšu dočetl. Nápad zajímavý, vsechno ostatní průměr, z kterého si už zítra nebudu pamatovat nic. Celou dobu se mi drala do hlavy Harrisonova Otčina (Fatherland), taky detektivka z alternativní historie (kde ale nacisti vyhrají 2. světovou). V Otčině jde o detektiva drsné školy, tady místo detektiva je novinář, kterému pomahá holka, která všemu rotumí a ma všude přístup. I finale je nijaké, hraje na city. A přitom jde o staré dobré nacistické zlato. Nedoporučuju.

9 28.11.2024

Nezvládnul jsem to. Chtěl jsem si dat něco, než se pustím do posledního Vinnetoua. Ale po zklamání z dvojky Vinnetoua tohle pokračuje v trendu. Ničím mně to nechytlo. Myslím, že když si k tomuhle nevybudujete vztah v dětství/mládí, zpětně už to dneska nejde.

Balancuju mezi 3 a 4. Je to svěží, svižná, výborně napsaná žánrovka. Parádné odsejpá, hlášky pobaví, paralely se současností jsou sice očividné, ale budiž, figury skvěle rozestavěné, ničím nepřekvapí ani neurazí. Na 4 hvězdy to je za mě málo, na 3 hvězdy zase až moc. Skvélé čtení do vlaku.

2 25.11.2024

Nějak jsem se s tím minul. Chápu tu paralelu, tu bezmoc vzepřít se (totalitní?) moci, to postupné větší i větší propadání... Ale nějak mě to nevzalo, nebudu si z toho nic pamatovat, nikomu bych to nedoporučil (na historický román je to moc básnické a vyfabulované a rozpad osobnosti tváří tvář totalitní moci už pro mě jiní popsali lépe). Mám radši vyzrálého, "přítomného" Šotolu z Podzimu v zahradní restauraci.

2 25.11.2024

Po prvním dílu zklamání. Tuctový seriálový příběh, který May úporně roubuje na první knihu. V novele Old Death hrají oba hlavní hrdinové ne druhé, ale možná desáté housle. Kdyby v příběhu nebyli, nic by se nestalo. Samotný děj tohodle oddílu je překombinovaný, plný momentů na efekt (Vinnetů jde do baru, dá si pivo, popere se a zmizí na bůhví kolik stran). Celou dobu jsem to chtěl odložit. Druhá novela Old Firehand aspoň zapůsobí tím motivem Ribany. Líbilo se mi, že to není ústřední děj (jako třeba ve filmu), ale jenom něco v pozadí, co žene postavy dál. Něco nevyřčeného, trochu tajemného. Jenže to pak autor zazdil tím, že přivedl na scénu Santera, aby to propojil s první knihou. Proč? Santer se tam chová jednou jako geniální padouch, jednou jako naprostý idiot. Jsem zvědavý na třetí díl.

2 23.11.2024

Nedokázal jsem se na to napojit. Je to spíš můj problém než problém knihy. Vyžaduje pomalé soustředěné čtení. Množství postav, každá z nich má víc než jedno jméno... Začátek mě uchvátil, ale pak pozornost upadala. Mám z toho v hlavě několik obrazů: Merlin potápějící se pod ledem, kelt s dudami jako Orfeus v podsvětí, ohromná armáda (včetně žen a dětí) putující na Delfy, souboj dvou keltů v řece. Vlastně bych tam Iásona nepotřeboval... Pokračování ale ještě šanci dám.

21.11.2024

Ze začátku mě to strašně bavilo. Ta konfrontace se šáhem a jeho viděním Evropy a toho, co si Evropané myslí, že v noch vidí... Pak to ale něhak ztrácelo a víc a víc se to stávalo obyčejným. Myslím, že za půlrok děj úplně zapomenu.

16.11.2024

Ten příběh jsem znal z geniální supraphonové dramatizace. Teď po letech, když jsem se konečně pustil do originálu, mě překvapilo, jak doslovná byla. Kniha tak přidává hlavně nečekanou minulost Klekí Petry nebo podrobnosti první kuřby dýmky míru. Zpětně musím ocenit bravurní výstavbu děje, kdy se s hlavním hrdinou zúčastníte ještě před hlavní zápletkou všech klíčových kovbojských dovedností (krocení koní, lov bizonů, střetnutí s grizzlym), i chytré rozestavění figur. Supraphonský Sam Hawkins Rudolfa Hrušínského je životnější, uvěřitelnější figura. Uvěříte mu jeho vtip, učitelské schopnosti i životní zkušenost. V originálu je to dost smolař, komická figura, přesně v potřebách žánru. Víc ten popleta z filmu (včetně scény s námluvami), což mě překvapilo... No, pustím se ještě do dalších mayovek.

6 16.11.2024

Tohle mi teda nesedlo. Kdybych to neměl jako audioknihu, kterou poslouchám při práci, tak to nedokončim. 2. díl arkádského cyklu neznám, ale oproti jedničce tady v trojce dost přibylo na můj vkus holywoodské nesmyslné akce, překombinované a nelogické zápletky a fantasmagorických motivů. Jednička byla oproti tomu hard sci-fi. Jsou tam blbosti typu, že se ztratí šatl plný lidí a ty lidi nikomu nechyběj. Najdou se na povrchu Měsíce (po výbuchu toho šatlu) s odebranými orgány (to jako ta těla přežila výbuch a pak je někdo na povrchu Měsíce ve skafandru operoval?). Působí to taky jako dva samostatné příběhy podivně slepené... Hvězdu navíc dávám jen z nostalgie a lásky.

13.11.2024

Jednoznačné lepší než Spát v moři hvězd. Evidentně se to inspirovalo všemožnými polárnickými příběhy. Filozofující linka mi nevadila, i když nebyla nijak objevná. Ale to drama šlo na můj vkus až moc na sílu. Těžko uvěřitelné. Dobrovolní účastníci, kteří nechtějí jít. Nelogické chování, tlačení emocí... Myslím, že za půlrok nebudu vědět, o čem to bylo.

11.11.2024

To zklamání nad tím, že tak dlouho plánovaná cesta je konečně za ním. Ten pocit, co teď. To tuhle cestopisnou knihu povyšuje nad průměr.

05.11.2024

Neotřelý jazyk a styl dělá z Lundiakové jednu z nejoriginálnějších českých autorek. Ale ta pointa je nějak moc očividná, jednoduchá... Má i lepší knihy, myslím.

2 04.11.2024

Kniha plná informací a otázek. Nemusíte s ní souhlasit, ale rozhodně vás donutí přemýšlet. Napsaná neuvěřitelně čtivě, až poslední kapitola nějak ztratila tempo a znovu a znovu opakovala už řečené/napsané. Hvězdu dolu za ten trochu zavádějící název: aby se autor dostal k dějinám budoucnosti, musí dost obšírně popsat minulost (což zabírá většinu knihy). A taky je znát, že byla kniha napsaná před pandemií covidu a invazí Ruska na Ukrajinu. Něco z toho, co autor předpokladá jako v "přítomnosti" nemyslitelné, se hned pár let potom stalo... Ale to už je úděl futurologů.

1 04.11.2024

(SPOILER) Pana Neffa uznávám jako znalce díla JV, jako jeho schopného adaptátora do jiného média (rozhlasové dramatizace) i jako spisovatele. Ale tohle mi fakt nesedlo. Není to tak příšerné a jdoucí totálně proti originálu jako převyprávění 20 000 mil pod mořem, ale taky to jde dost mimo. Zajímalo by mě, kdo s tímhle šíleným nápadem přišel. Jestli Neff sám, anebo Albatros. Přemýšlím nad Zemanovými adaptacemi JV do filmu. Že si předlohu taky dost upravují, přidávají epizody, postavy (viz Vynález zkázy), ale nějak to nejde proti duchu originálu. A navíc je to jiné médium. Ale tady?! Celá ta zápletka s ústředním padouchem a hledáním zlata v Africe je strašná. To, co mě knížky pana Verna naučily jako kluka, byla radost z cestovaní, z cesty, z objevování. Tohle je zase jenom honba za pokladem, která se v půlce autorovi (Neffovi) rozpadá. Jednak ti hlavní hrdinové zvořou celé utajení, druhak je po výbuchu sopky tohle téma passé a musí se vystačit "jen s obyčejným cestováním", jak to mělo být od začátku. Taky posun postavy Joa je moc na sílu. Na začátku mě bavil, ale pak se stal takovou otravnou postavičkou skoro jako Jar Jar Binx v SW. Utahuje si i ze smrti lidí apod. A konec? Deus ex machina, všechno se jako zázrakem vyřeší samo, jeden z bídáků se napraví, dojde na střílení i laciné cameo. Zklamání. Zatím je pro mě tahle série po 3 dílech dost těžký oříšek. Jedno se ale tentokrát panu Neffovi podařilo: po dočtení tohodle zbabraného kusu mám velkou chuť přečíst si zase originál, ačkoli jsem ho nedávno četl.

1 30.10.2024

Obecně nemám rád tenhle typ humoristické literatury, kterému úřaduje forma. I tady jsem si musel zvykat. Nakonec jsem byl překvapený tím množstvím postav (nejvíc jsem si při tom vzpomněl na space soap west operu Santiago: Mýtus daleké budoucnosti). Nebýt geniálního muzikálu, asi bych to nedal. Ale taky nemůžu říct, že by to mebylo dobrý. Je jen překvapením, co z toho dokázali vykřesat.

1 27.10.2024