Pouští
Karel May
Ve stínu padišáha / V tieni padišaha série
< 1. díl >
První díl je se seznamovací a zároveň, co se týká proputované cesty, nejdelší. Kara ben Nemsí s věrným Halefem se objeví v Alžíru a putují přes solné jezero Šot v Tunissku, prožijí dobrodružství v Egyptě, přeplují Rudé Moře, dostanou se do svatého města muslimů Mekky, projedou Arabský poloostrov až přes Perský zákiv a kolem Tigridu se dostanou do Mosulu a nakonec k Jezídům - "vyznavačům ďábla", ve skutečnosti křesťanskou dodnes existující sektou. Na této cestě poznají další přátele, Araba Umara, Černohorce Oska, kteří s nimi vytvoří nerozlučnou skupinu a prožijí všechny nebezpečí všech dílů, bohatého Angličana Davida Lindseye, i hlavní padouchy cyklu, kteří budou v posledních dílech po zásluze zničeni. Kara ben Nemsí získá na Arabském polostrově přátelství šejka kmene Haddádů Muhammada Amína za nekrvavé vyřešení mezikmenové války a Halef a Umar, jinak chudí Arabové bez kmenové příslušnosti a tím i bez budoucnosti, jsou přijati do kmene. Nicméně během rozbrojů je syn Muhammada Amína Ahmad el Gandúr protiprávně zajat tureckými vojáky mosulského správce a uvržen do tureckého vězení ve městě Amadíja. Skupinka se ho vydává osvobodit, díl končí jejich zastávkou u Jezídů. 27-029-70... celý text
Literatura světová Dobrodružné Romány
Vydáno: 1970 , OlympiaOriginální název:
Durch die Wüste, 1892
více info...
Přidat komentář
Audiokniha. Čte Jiří Kadlec.
Kdysi jsem to jako dítě školou povinné četl. Teď jsem se k tomu vrátil a nechal si to číst. A budu pokračovat k dalším dobrodružstvím Kara ben Nemsího, který stejně jako Old Shatterhand, je neohroženým zastáncem všech utiskovaných a pomáhá kde může.
Dobrodružství nečeká na nikoho a je tam, kde je tento „syn pouště“ a jeho přátelé.
Tak jsem se poněkolikáté pustil do série, kterou jsem četl poprvé někdy v 9 letech.
A stále mě to baví! Nebýt utahaného konce, možná bych se i zamyslel nad 5 hvězdami.
Olda je zde nyní Kara Ben Nemsí a je samozřejmě úsměvné, jak všechno ví a všechno zná, v koránu se vyzná pomalu lépe než všichni okolní Arabáši, ze kterých má za každé situace dobrý den (pak se na ně nemáme koukat jako na blázny) a v umění boje a taktiky vyniká nejvíc ze všech lidí na východní straně Země. Ale je to prostě zábava, May to uměl skvěle podat a vlastně to ani člověka nemůže štvát.
Popisy jsou mistrné a navíc s krásnými kresbami Gustava Kruma (který měl nedávno v Praze hezkou výstavu ke stoletému výročí jeho narození) se člověk pomalu nachází na místě a věří, že takto to tenkrát vypadalo, ikdyž o opravdové realitě Východu pohádkář May moc nevěděl.
Mrzelo mě ovšem to střílení koní namísto jezdců. Aniž to myslím zle, tak Arabů/obecně lidí by asi byla menší škoda.
jako desetileté robě jsem četl vilímkovské vydání, ovšem nějak již poškozené a následně knihařsky zrestaurované tak, že název knihy zanikl - ach, jak mě tenkrát trápilo, že vlastně nevím, jak se kniha co aktuálně čtu jmenuje.
prostě žrádlo. hlavně ten přechod solného jezera, na to si pamatuji.
Krásná nostalgie dětství. Knihou Pouští začíná hexalogie Ve stínu pádišáha, která představuje jedno z nejlepších děl Karla Maye. Z Old Shaterrhanda se nám stává Kara ben Nemsí a spolu se svým arabským průvodcem jménem Hádží Halef Omar ben hádží Abú'l Abbás ibn hádží Dávúd al Gossarah a cestují pouštěmi severní Afriky. Název této přesně odpovídá i ději knihy. Hlavní hrdinové nalézají mrtvolu muže v poušti a pronásledují jeho vrahy. Protáhnou Alžírem, Tunisem a Egyptem, plují po Nilu a Rudém moři, putují do Mekky a poté se dostávají až Maskatu. Zde se Kara potkává s lordem Lindsayem a ním cestují do Basry, odtud poté již sami přes Bagdád až do Mosulu. A až teprve teď začíná pravé dobrodružství. Na motivy tohoto románového cyklu vznikly i tři filmy, které sice kvalitou knihám nedosahují, ale mají skvostné herecké obsazení: Lex Barker jako Kara ben Nemsí, Ralf Wolter jako Hádží Halef Omar al Gossarah a Marie Versini coby hlavní ženská hrdinka každého tohoto příběhu.
Pouští je první dílem cyklu Ve Stínu Padišáha, což jak naznačuje bude nabízet putování Orientem. Podobně jako v otrokářské sérii Mahdí sledujeme chrabrého Karu ben Nemsího, který rozumí všech 999 tisícům jakyků a nářečí, je liškou lstivostí obdařenou a když už nad něj někdo vyzraje, zase mu pláchne. Křesťanské cítění mu v drtivé většině případů brání darebáky patřičně potrestat, nejednoho muslima usvědčí z neznalosti koránu a rád jej poučí. Hádží Halef Omar ben hádží Abú'l Abbás ibn hádží Dávúd al Gossarah nesmí jako věrný nohsled chybět a společně jsou v tomto prvním díle nejprve na cestě z Alžírska do Egyptě na stopě vrahů, poté zajatí námářními lupiči na Rudém moři, aby se přes Mekku dostali až na Arabský poloostrov. Tady se seznámí s podivínskou figurkou sira Lindsaye, cestovatele a filantropa, který netouží po ničem jiném než pořádném dobrodrůžu. Za mlada to člověk hltal, dnes je to úsměvné a shovívavé počtení, na víc než střed to nevidím, indiánské příběhy mě bavily víc - 50 %
Mayovská klasika z Orientu. Seznámení s Halefem, začátek delšího dobrodružství.
Kniha se skládá z několika samostatných epizod - vražda na poušti, osvobození unesené dívky, únosem od pirátů a seznámení s Haddády a nakonec odjezd k uctívačům ďábla. Kniha končí uprostřed napínavé části, takže je nutné ihned sáhnout po dalším dílu.
Samozřejmě, že je vidět, že May Orient osobně nenavštívil a vychází z vyprávění jiných, ale dobrodružství i morální poselství není poplatné době.
Odvezeno na dovolenou, protože Egypt a Arábie. Bohužel návrat do dětství, okouzleného tajemným světem Orientu, se nekonal. Jako cestopis fajn, popisy prostředí krásné, ale namyšleného a vychloubačného tlučhubu Kara ben Nemsího v dospělosti už skousnout nedokážu. On, ve všem nejlepší, je neustále obklopen samými idioty, k nimž se buď chová křesťansky blahosklonně nebo je trestá přísně a po otcovsku.
„Ve srovnání s falešnými Řeky, čachrářskými Armény, pomstychtivými Araby, línými Turky, licoměrnými Peršany a kořistivými Kurdy“ – Karel May i jeho alter ego Kara ben Nemsí mají ve všem a ve všech jasno. Zatímco severoamerické Indiány May spíš glorifikoval, muslimy a Araby očividně pohrdal, a vypjatý křesťanský šovinismus se na knížce negativně podepisuje také.
Kdyby z knížky zůstaly jen popisy a krásné ilustrace Gustava Kruma, tak by to bylo nejlepší.
Ve stínu padišáha, to je teda něco! Ne že by indiánky tolik netáhly (náčelník ho svázal do kozelce a uštědřil mu pár kopanců), ale vyprávění z Orientu, to je úplně jiná káva! Země pohádek tisíce a jedné noci, země ctihodných šejků, ale i nejrůznějších šejdířů, země arabské pohostinnosti i smrdutého vězení, země krásných žen, které nikdo nesmí spatřit, země skromných datlí a velbloudího trusu, země ušlechtilých koní a vycvičených velbloudů, tím vším projíždí efendi se svým sluhou Halefem. Tak se nenechte pobízet a pojeďte spolu s nimi, fantazii se meze nekladou!
V prvním díle putuje Kara ben Nemsí se sluhou Halefem z Tuniska, přes Egypt a Saudskou Arábii, až do severního Iráku, po zemi poctivých 6,5 tisíce kilometrů! Kniha je, přes jistou schematičnost a stereotypy, přiměřeně napínavá, vtipná, poučná, s výrazným mírovým poselstvím a obdivem k přírodě a krajině. Pro zvídavé děti může sloužit jako prázdninová učebnice dějepisu, zeměpisu a jazykového minima!
Oblíbený autor z mého dětství. Tady nebyla jiná volba, kterého autora dát do této výzvy.
Bohužel po těch letech, kdy jsem to četl jako malý kluk uteklo už hodně vody a ze čtení jsem nebyl už tak unesen jako tenkrát. Vadili mi věci, které jsem dříve neviděl, ale malé čtenáře si myslím, že může oslovit i dnes.
Jediná neindiánska mayovka, ktorú som prečítal. Keďže som bol zamilovaný do vajldvestu, príliš ma to nechytilo za moje dobrodružné srdce. Celkovo som sa v Arábii doteraz nejak zvlášť nenašiel. Ale, určite skúste. Je to mayovka naporádek so všetkým, čo k tomu patrí. Len tam nie sú Indiáni. Mne sa to vlastne celkom páčilo. Akurát ma v detsve viac zaujímala iná tématika, preto som pokračovania ani nezháňal...
Hezký začátek pro cestovatele, zvláště takového formátu. Někdy mi Kara ben Nemsí alias Old Shatterhand připadá jako příležitostný detektiv, kterému případ pomalu spadne do klína.
"Před několika týdny jsem hovořil s vědcem, který už mnoho cestoval a tvrdil mi, že lze projet světem od Hammerfestu do Kapského Města a z Anglie do Japonska, a neprožít přitom ani špetku dobrodružství. Neodporoval jsem mu, ale jsem přesvědčen, že záleží jen a jen na osobnosti cestovatele, najde-li nebo nenajde-li dobrodružství. Jestli se vydá na cestu kolem světa s cestovní kanceláří, bude mít zážitky velice krotké, i když pojede třeba na Celebes nebo do Ohňové země. Já dávám přednost koni a velbloudu před železnicí, kánoi před parníkem a pušce před pasem a předepsanými vízy."
Posedět s karavanou na okraji oázy a u sáčků s datlemi přečkat žhnoucí poledne, sledovat stopu zločinců z Vádí Tarfáví, potulovat se v okolí Mekky, navštívit honosná sídla a harémy bohatých šejků. Tohle byla jízda, která mě opravdu bavila. Jak to, že mi tahle orientální velbloudí road movie jako malému klukovi utekla a dostal jsem se k ní až nyní v dospělosti?
První část z šestidílné série "Ve stínu Padišáha". Německý spisovatel, který si v arabském světě říká Kara ben Nemsí, se svým nerozlučným přítelem a pomocníkem Hadží Halefem Omarem prožívá dobrodružství při cestách severní Afrikou a Blízkým Východem.
Knihu jsem četl jako malý kluk a moc se mi líbila. Cyklus mayovek z arabského světa jsem měl raději, než většinu indiánek ze Severní Ameriky. Jako dospělý samozřejmě vidím, že kniha je povrchní, nejde do hloubky, je to čistě vyprávění o na sebe navazujících příhodách a dobrodružství. Ale to jí neubírá na kráse, kterou v očích dětských čtenářů jistě má...
První díl orientálního cyklu je psán ve stylu poutavého cestopisu. Při četbě dojde čtenáři, proč Mayovy romány byly mnohými ve své době považovány za autentické. Samozřejmě je nutné zapomenout na filmy, které jsou trochu o něčem jiném. Mayova díla propagují především protestantský pacifismus v sérii ze Severní Ameriky a evropskou-křesťanskou morálku v příbězích z orientu. Hlavní postava je velice zbožná a jednotlivé příběhy jsou prokládány náboženskými polemikami. Samozřejmě, hlavní hrdina působí spíše nadpřirozeně pro svůj zapřísáhlý odpor k zabíjení a neomezenou znalost jazyků a místních zvyků, o kterých v některých pasážích poučuje i místní obyvatelstvo, což je trochu úsměvné. May disponoval hodně teoretickými znalostmi o zvycích muslimských obyvatel Osmanské říše, ale i on se místy nevyhnul chybám (např. Džidda neznamená "výstavní", nýbrž " babička). Příběh je velice barvitý, nicméně nejlepší části představují dobrodružství v Alžíru, Egyptě a posléze putování do Mekky. Střední část o bitvě v poušti se mi paradoxně příliš nelíbila. Na můj vkus je velice rozvleklá a ne zrovna napínavá. Poslední část o putování k Jezidům je už zajímavější, byť ne všechny reálie zcela sedí. Kniha je určitě dobrá pro začátečníky s Mayovým dílem a v mnohém ukáže některé nedostatky filmů - vypuštění náboženských aspektů nebo převedení některých vedlejších postav do spíše komediální podoby. Tím je míněn např. Halef, který je sice trochu žvanil jako ve filmech, ale ve skrze statečný a schopný muž.
Orientální putování s náboženskými disputacemi a vtipnou postavou parťáka Halefa. Jedna z těch lepších Mayovek z Orientu.
První díl celé série je asi nejlepší.Je to sice seznámení se situací a prostředím,ale pěkně se to rozjíždí ...
Velmi pěkná dobrodružná knížka z prostředí Orientu, jedno dobrodružství střídá druhé. Události z Tuniska a Egypta jsou vylíčeny na prvních sto stránkách, následuje přesun na Arabský polostrov a děj končí v Mosulu a jeho okolí, kde žijí rovněž "vyznavači ďábla". Nejvíce se mi líbila egyptská epizoda s Abrahímem Mamúrem, kapitola o Karově návštěvě Mekky a události následující po vítězné bitvě v Údolí stupňů. Humorné scény s vínem a oslem jsou velmi vtipné. Celkové hodnocení: mírně nad 90 %
Na knihy o Orientu z pera Karla Maye vzpomínám rád, v dětství jsem je četl několikrát. Nejlepší se mi zdají tak ty první dva, tři díly. Je tam plno dobrodružství, děj pěkně odsýpá a sem tam se vyskytne humorná scénka. Pokud se na příběhy díváme očima dítěte, tak je to o dobrodružství, přátelství, odvaze a trochu o historii.
Ale! Je to taky hlavně o islámu, který je citován téměř v každém rozhovoru, či v přirovnání. Je tedy otázkou, jak na to pohlížet dnešníma očima - buď tak, jak je to napsané v knize, anebo přes barvotiskové německé filmy s Lex Barkerem... Vyberte si!
Autorovy další knížky
| 1969 |  Syn lovce medvědů |
| 1971 | Divokým Kurdistánem |
| 1970 | Pouští |
| 1968 |  Černý mustang |
| 1981 | Poklad ve Stříbrném jezeře |
Nezvládnul jsem to. Chtěl jsem si dat něco, než se pustím do posledního Vinnetoua. Ale po zklamání z dvojky Vinnetoua tohle pokračuje v trendu. Ničím mně to nechytlo. Myslím, že když si k tomuhle nevybudujete vztah v dětství/mládí, zpětně už to dneska nejde.