Vinnetou 2
Karl May
Vinnetou (trilogie) SNDK série
2. díl >
I dobrodružná literatura má své klasiky, vynikající tvůrce, jejichž knihy přežily o desítky let své autory a jsou, mohli bychom říci, základem, k němuž se vracejí nové a nové generace vždy se stejným nadšením, se stejnou láskou. Karel May, tvůrce dvou nezapomenutelných postav z galerie hrdinů dobrodružné literatury, Vinnetoua a Old Shatterhanda, je rozhodně jedním z nich — a rozhodně nikoliv nejmenším. Jeho dílo, čítající v sebraných spisech víc než 80 románů a větších i menších povídek (či cestopisných příběhů, jak často psával May do podtitulu), vznikalo většinou ke konci minulého století, a už tehdy se setkávalo s obrovským ohlasem. Odvěké touze čtenářů po dobrodružství, staré jako lidstvo samo (vždyť i starověk a středověk měl svou dobrodružnou literaturu), se v té době doširoka otvírala nová oblast: divoká pásma amerického kontinentu, kde se srážela vyspělá, silná civilizace bílých dobyvatelů s primitivním živlem přírodně žijících původních obyvatel savan, pamp a prérií. Byla to doba nabitá nelítostným bojem, jako stvořená pro dobrodružství, a Karel May nebyl první, kdo si jí spisovatelsky povšiml. Ale mezi spoustou druhořadých pisálků, kteří bezduše a bezostyšně využívali poptávky, byl jedním z prvních, kdo se snažili najít v dobrodružstvích lovců a Indiánů něco VÍC než jen stále stejný sled loupeží, bitek a vražd. Jako jeden z prvních zahlédl za těmito boji krvavé drama indiánského plemene, jeho ponižování, deptání a postupné vyvražďováni. Svým pohledem, poselstvím hlásajícím nutnost soužití obou plemen, přinesl do dobrodružné literatury tohoto typu nový tón a jím se stal nesporným klasikem „indiánské" literatury. Ideál soužití, vtělený nejvýrazněji do příběhů nerozlučných přátel Old Shatterhanda a Vinnetoua, se ovšem neuskutečnil. Ale dílo, které May vytvořil na jeho podporu, přesněji řečeno nejlepší jeho část, si dál získává mladého čtenáře svým důrazem na mravní velikost hrdinů, kteří neohroženě bojují ve jménu dobra proti násilí, zlu a krvelačnosti.... celý text
Literatura světová Dobrodružné Romány
Vydáno: 1965 , SNDK - Státní nakladatelství dětské knihyOriginální název:
Winnetou, der rote Gentleman, 1888
více info...
Přidat komentář
Ach, jaká osvěžující klasika je ten náš rudý gentleman Vinnetou. Ve druhém díle se snaží, ač marně Vinnetou polapit vraha své sestry a otce, ale stále mu uniká! Ve filmu už byl Santer v prvním díle kaput a tady druhý díl a žádná pomsta se ještě nekonala. Však my se dočkáme!
Kniha obsahuje dvě části, příběh o Old Dead - Smrtce, jímž je vyzáblý muž s pověstí stejně silnou jako mají naši dva hrdinové. Old Shattered si s Old Dead pohrává a dělá ze sebe greenhorna, což se mi strašně líbí a úplně si mě příběh získá.
Druhá část je zaměřena na dalšího tajemného může a to Old Firehanda. Oba muži se mi v příběhu líbí a konečně zazní jméno Ribanny, Vinnetouovi lásky, jak už víme z filmu a dozvídáme se, jak to všechno vlastně bylo.
Neskutečně se mi líbí vztah/pouto Vinnetoua a Old Shatterhanda, to jak mu jeho rudý bratr říká Šárlí, to jak na něj dává pozor, to jak si navzájem čtou myšlenky. Teskním s nimi, těším se na pomstu! Hurá za Santerem, vstříc třetímu dílu.
Dvě samostatné části, když ta druhá posloužila jako tak trochu jako podklad k druhému filmovému Vinnetuovi - Vinnetou - Rudý gentleman. Ale opravdu jenom velmi rámcově. Zato první část - Old Death - Stará smrtka byla pro mě bomba. Šarlí hraje pro Old Deatha zase greenhorna, přičemž se živí jako soukromé očko a má dovést domů šíleného mladíka, který se stal obětí manipulativního podvodníka. Střet s dozorci na plantážích, kteří přišli o flek v důsledku porážky Jihu v občanské válce i zábavné počínání kapitána na missisipském parníku se trochu vymyká z běžných příhod hlavního hrdiny, později jde už všechno do starých kolejí. Old Death je pozoruhodný tím, že překonal "necnosti" dnešní doby - gamblerství a závislosti na drogách. To druhé vysvětluje jeho zjev, i původ přezdívky. Jak píše jprst - nemohu dát jinak než pět hvězd, byť zejména s přihlédnutím k první části tohoto dílu.
(SPOILER) Nyní, na konci roku 2022, jsem si již popáté v životě přečetl novelu Old Death, která tvoří první polovinu druhého dílu Vinnetoua. Velice mě bavil děj v New Orleansu, La Grange (konflikt s Ku-klux-klanem), v Atanasiově opevněném sídle, ale překvapivě méně následující děj, kdy Vinnetou vede Apače v odvetném boji proti proradným Komančům. Tato epizoda končí překvapivě zmasakrováním stovek Komančů a po ní se děj uzavře mezi zlatokopy, kde žije také bratr Old Deatha. Tato závěrečná část románu je poměrně rychle odbita. Myslel jsem si, že dám Old Deathovi čistých pět hvězd, ale nakonec je to 4,5 hvězdičky. Druhou polovinu knihy tvoří přepracovaná verze Old Firehanda, která je doplněna kapitolami, v nichž se objevuje padouch Santer, jenž i tentokrát uniká spravedlivému trestu. Tato verze novely Old Firehand je o něco lepší než novela/román Old Death. Především závěrečné kapitoly Old Firehanda, kde se po likvidaci Parranoha, vraha Ribanny, nečekaně objevuje Santer, vrah Nšoči, jsou skvělé. Celkové hodnocení knihy Vinnetou II mi tak přece jen vychází na zasloužených pět hvězd.
Musím přiznat, že preferuji spíše zfilmované příběhy o náčelníkovi kmene Apačů. Ale kniha také velice pěkná!
Úžasný, nemyslela jsem si, že mě to kdy tolik chytne, ale chytilo. Někdy jsem v těch jménech měla krapet hokej, ale vždy jsem se našla. Spravedlnost vždy zvítězila, a zlo bylo potrestáno. Těším se na třetí díl :)
Moja tretia mayovka a môj tretí výlet na divoký Západ, kde Indiáni statočne prehrávajú boj s bledými tvárami a kde sú bieli muži schopní dať si prapodivnú prezývku začínajúcu slovíčkom "Old". V detstve ma to triafalo šípom priamo do duše. Vlastne som trafený dodnes ;)))
Bavilo ma to viac než prvý diel, asi preto že to bola väčšia zlátanina, čo v praxi znamená viac rôznych príhod a akcie. Na začiatku Old Shatterhand nevie čo so sebou, chce sa vrátiť do európy, ale nakoniec skončí späť v amerike ako súkromný detektív pátrajúci po psychicky labilnom básnikovi ktorého nejaký podnikavý vyčúranec vláči hore-dole. Úplne absurdná mi prišla scéna v bare, kde len tak z ničoho nič napochodoval Vinnetou aby sa pobil s buranmi a potom zasa odišiel za svojou tajnou misiou. Inak sa táto "pátracia" pasáž postupne mení na one man show starej smrtky Old Deatha, ktorý preberá velenie aj nad samotným Shatterhandom ( ktorý sa viac-menej len všetkému prizerá ) a zaslúžil by si Nobelovu cenu za hustenie kalerábov do každého koho stretnú. Romány o Vinnetouovi sú celkovo zlepence nesúvisiacich príbehov podoprených chatrnými barličkami a to že dva najdôležitejšie charaktery knihy sú v jej prvej polovici takmer zbytočné a podivne trčiace je asi práve tým že sa v ňom pôvodne vôbec nevyskytovali a boli do neho až neskôr umelo zasadené. Každopádne po Komančskom holokauste sa Vincek konečne pridáva k výprave. V druhej polovici Shatterhand kľučkuje medzi horiacimi ropnými vrtmi, stretáva Old Firehanda a spolu s Vinnetouom a Hawkensom ( ktorého tisíckrát zaplátaný kabát funguje ako nepriestrelná vesta ) krížia plány hnusným Ponkom. Je zaujímavé že všetky indiánske kmene okrem Vinnetouových Apačov sú úplný debili a krvilačný banditi s ktorými sa proste nedá inak než ich pobiť na hromadu. Tento diel je oproti prvému značne krvavejší a s množstvom mŕtvych, čo May ospravedlňuje vetou "keď musíš tak musíš". Taktiež až na Shatterhanda sú všetci vskutku nadržaný na skalpovanie nepriateľov. V závere konečne dôjde aj na Vinnetuovho úhlavného nepriateľa Santera plného úplne idiotských diabolských plánov, ale čo s ním sa opäť dozvieme až nabudúce. P.S. V celej hnihe je o dosť menej citoslovca "uff" než v predošlej.
První díl byl sice lepší, ale přesto jde o výborné čtení pro všechny malé i velké kluky.
Hodnocení bych se nejraději vyhnul, ale jedna z knih mého dětství nemůže dostat nic jiného než pět hvězdiček.
Dvojka je dobrá, pokračuje v podobném duchu. Ale jednička je jednička, tu už nic nepřebije :)
Autorovy další knížky
1969 | Syn lovce medvědů |
1970 | Pouští |
1971 | Divokým Kurdistánem |
1968 | Černý mustang |
1981 | Poklad ve Stříbrném jezeře |
Po prvním dílu zklamání. Tuctový seriálový příběh, který May úporně roubuje na první knihu. V novele Old Death hrají oba hlavní hrdinové ne druhé, ale možná desáté housle. Kdyby v příběhu nebyli, nic by se nestalo. Samotný děj tohodle oddílu je překombinovaný, plný momentů na efekt (Vinnetů jde do baru, dá si pivo, popere se a zmizí na bůhví kolik stran). Celou dobu jsem to chtěl odložit. Druhá novela Old Firehand aspoň zapůsobí tím motivem Ribany. Líbilo se mi, že to není ústřední děj (jako třeba ve filmu), ale jenom něco v pozadí, co žene postavy dál. Něco nevyřčeného, trochu tajemného. Jenže to pak autor zazdil tím, že přivedl na scénu Santera, aby to propojil s první knihou. Proč? Santer se tam chová jednou jako geniální padouch, jednou jako naprostý idiot. Jsem zvědavý na třetí díl.