Tři lásky přehled
Pierre de Ronsard
Výbor z Ronsardových veršů v překladu Jana Vladislava. Vydání první.
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Tři lásky. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (7)
Pierre de Ronsard je jedním z nejznámějších renesančních básníků. Opěvuje krásu a mládí svých lásek (Kasandry, Marie a Heleny) a milostnými verši se je snaží svést. Je teatrální. Vyznává se ze svého soužení, touhy, strachu ze stárnutí a smrti, ale také ze silného milostného citu, který není opětován. Skvělý překlad.
Moc krásné básně!
Víc než má jaro květů v háji
a podzim hroznů, které zrají,
víc než má léto parných dnů
a zima jíní po ránu,
víc než má moře ryb a raků
a širé nebe chmur a mraků,
víc než má Bretaň kamenů
a Auvergne čistých pramenů,
víc než má půlnoc hvězd a svící
a prales větví ševelících,
mám já, má paní, kvůli vám
hluboko v srdci běd a ran.
"Chci zemřít pro tvou krásu,
pro oči, jež mě jaly do svých tenat,
chci zemřít pro tvá ústa úsměvná,
a polibky, jež nutí láskou sténat,
chci zemřít pro tvé vlasy,
pro něžnou křivku prsů, pro krok laní,
pro přísnost sladké dlaně, jež má moc,
mě rázem uzdravit i ma smrt ranit.
Pro samet pleti tvé chci život dát,
chci pro tvou něhu věčně umírat,
jsem láskou k tobě jako vínem zmámen.
A především chci s tebou zemřít, ach,
a padat, padat jako sebevrah,
do sladké propasti tvých ramen."
Netřeba slov, básně mluví za vše!
Související novinky (1)
43 nových eknih zdarma ke stažení
18.05.2021
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Tři lásky v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 26x |
ve Čtenářské výzvě | 6x |
v Doporučených | 2x |
v Knihotéce | 8x |
v Chystám se číst | 13x |
v Chci si koupit | 6x |
v dalších seznamech | 2x |
Štítky knihy
Autorovy další knížky
1998 | Tři lásky |
1956 | Lásky a jiné verše |
1997 | Mé lásky: z francouzské poezie 15.–20. století |
2004 | Milostné sonety |
1974 | Vezmi tu růži |
Nádhera. Přečteno jedním dechem a přesto všechno se k ní budu neustále vracet. Je v ní řečeno tolik..
"Lásko, jež jediná máš klíč k mým myšlenkám,
jež všechny závory v mém srdci otevíráš,
jež mě touž pravicí léčíš i pouty svíráš
a pro níž umírám a znovu ožívám,
ty z mého života vaříš tak trpký jed,
že žádné byliny, odvary ani šťávy
nezmírní útrapy, které mi bez únavy
dáváš v těch milostných zápasech zakoušet.
Když ty máš perutě, nech mi je narůst taky,
ať mohu odletět a nevidět už zraky,
jež ve mně vzněcují ten plamen napořád:
až vzlétnu na křídlech, přestane žhnout a zhasne.
Draze si dává Bůh zaplatit, co je krásně,
když pro to musíme tolikrát umírat."