Tři prózy přehled

03.12.2024

To je vskutku luxusní sestava. Podotýkám, že je to pro mne první Ladislav Fuchs. Přečíst tento svazek České knižnice znamená přečíst tři díla najednou, která si samozřejmě zaslouží každé z nich samostatné hodnocení. Co ale mají společného: 1. Neotřelý vypravěčský styl, kde chvílemi není jasné, co je pravda a co ne, co se hrdinovi zdá nebo je skutečné - pro příběh je však důležité všechno. 2. Nápaditou stavbu, která je ve všech třech případech jakousi roztáčející se spirálou, poměrně přesně matematicky vypočítanou, ale nabalující se nebo zrychlujcí se až ke konečné katastrofě. 3. Pohybují se na hraně realismu a psychologického románu, ale s nevyjasněnými prvky, případně jsou podobenství. 4. Řešení základní situace je vždy důsledné. Pan Mundstock se připraví na odjezd do koncentračního tábor nejlépe, jak umí (přitom by to mohla být vlastně komická zápletka, kdyby však nešlo o koncentrační tábor, takže při té komické důslednosti mrazí v zádech), pan Kopfrkingl to se svým "jízdním řádem smrti" myslí opravdu smrtelně vážně a sestava putujících na lodi pod hákovým křížem postupně propadá vlastní apokalypse, aby to vyřešil rabi "ve spolupráci" s Mojžíšem. Právě ona důslednost je dokonalá, je to Fuksův nástroj absurdity, a vlastně i nástroj hororového napětí. Přitom - tedy zároveň je všechno psáno jakoby lehkou rukou, věty tak trochu poletují, a stejně zároveň je za tím cítit i chladný autorův kalkul. Ten mi ovšem (na rozdíl od kritiků zmiňovaných v Komentáři) nevadí, naopak - jen znásobuje hororovost ve strojovosti či inženýrsko-technokratickém přístupu ke smrti (Spalovač mrtvol).
Páni Mundstock a Kofrkingl jsou v Komentáři líčeni jako slaboši, jako typičtí představitelé "malých", přizpůsobivých lidí, prý typických pro Fuksovy romány. Nečetl jsem jiné, ale ani jednu z postav nepovažuji za slabocha - Mundstockova zmiňovaná důslednost je obdivuhodná a nakonec i pokus o sebevraždu chce obrovskou dávku odvahy, pan Kopfrkingl, jakkoli je to šílenec, prokazuje nezměrnou necitelnost vůči svému okolí a jako démon s laskavostí sobě vlastní bere osud do svých rukou.
Zkrátka jsou to skvělé texty. Nedivím se, že rezonovaly jako novátorské, Pan Theodor Mundstock je skutečně zjevením (rád ho někdy porovnám s Weilovým Životem s hvězdou), Spalovač mrtvol je chutný horor, jehož hororovost spočívá v démoničnosti chladu v horku žárovišť krematoria, a Cesta do zaslíbené země je částečně groteska, která se promění v biblický akt spásy. Dokonalé. Takové skvělé spisovatele máme!

19.06.2024

Tři nejvýznamnější Fuksova díla v jednom balíčku musí potěšit každého milovníka poválečné literatury. Za sebe bych na pomyslnou první příčku umístil Spalovače mrtvol, který je sám o sobě na 5*. Fuks skvěle pracuje se symbolikou i skrytými odkazy na homosexualitu. Pochopitelná je i židovská tematika, která je pro autora kvůli jeho původu typická.