Nepokoje přehled

19.08.2024

Měla jsem pocit, že jde o klasickou literaturu, která bude na čtení náročná a budu se do ní muset trošku nutit. Opak byl pravdou: každý den jsem se nemohla dočkat, až večer strávím hodinku s majorem Archerem a starými dámami v hotelu Majestát. Je to strhující čtení s perfektně vykreslenou atmosférou (rozpadajícího se hotelu i rozpadající se říše) a s přesnými a inteligentními alegoriemi. Velké překvapení, moc se mi líbilo.

Moje dojmy z knihy jsou trochu rozpolcené.
Páteř příběhu tvoří dějová linka majora Archera, který jede za svou snoubenkou a tak se dostane do zvláštního hotelu obydleného zvláštními obyvateli - vše podtrhují ještě zvláštnosti doby - irské nepokoje (o kterých bych vřele doporučovala si zjistit základní fakta než se do knihy pustíte).
Přiznám se, že major Archer mě v první třetině neskonale nudil, připadal mi naprosto neslaný nemastný a jeho bezradné milostné postoje mě příliš nezajímaly. Knihu jsem neodložila hlavně díky bizarnímu hotelu a díky plnokrevné postavě Edwarda.
Postupně jsem to celé začala vnímat až jako jakési podobenství - rozpadajícího se světa, jenž působí historizujícím dojmem, o kterém si jeho obyvatelé myslí, že je nesmrtelný, ale který se postupně rozpadá pod rukama a nepomohou ani drobná vylepšení a pozlátkové akce. A který dřív nebo později musí skončit.
V knize je mnoho zajímavých postav a momentů - ale místy mě opravdu poněkud nudila a měla jsem pocit, že ji dost dobře nechápu. Což mi potvrdil i výborný doslov Martina Hilského, který rozhodně doporučuji nevynechat.
Knihu nehodnotím - nevím jak.
Do čtení jsem se hlavně v první třetině musela spíš nutit - na druhou stranu nevylučuji, že se k ní někdy ještě vrátím a třeba ji pochopím mnohem lépe.