Prokletí trpaslíků přehled

05.01.2025

Knihu jsem měla rozečtenou skoro 5 let. Četla (a přečetla!) jsem ji v originále. Jako úplně první knihu v němčině. Kdybych knihu četla česky, odložila bych ji po první čtvrtině a už se k ní nevracela. Není dobře napsaná, děj se vleče a stejné věci se omílají stále dokola, zatímco mnohé informace o historii a současném stavu trpasličí společnosti, které by mě jako čtenáře mohly zajímat, se vůbec neobjeví. Zvlášť při čtení v jazyce, který je pro mě cizí, bylo hodně znát, že autor není kdovíjak zdatný spisovatel. Jedno slovo se opakovalo v rámci odstavce často několikrát, což si všimnete, když si ho při prvním výskytu musíte najít ve slovníku (z hlediska zapamatování si nějakých těch německých slov je to tedy četba velmi vhodná).

Celé je to o tom, že trpaslíci kopali hluboko... Nic originálního. Kombinace všeho možného, co už známe odjinud. Cílovou skupinou jsou podle mě větší děti, tak kolem 10 let. Není to totiž úplně nesmyslné ani přeplácané. Jen nezajímavé a naivní. Nijak mě nedráždí odklon od tradičního trpaslictví, tady je i celkem naznačováno, že sláva trpasličího národa už je dávnou minulostí, takže vybočení z některých šablon je asi to poslední, co bych autorovi vyčítala. Ale ten děj... Objeví se hrozba, její vážnost je podceňována, po čase se děj větví na dvě linie, kde jedna je o boji trpaslíků s temnými elfy a druhá o výpravě za elfy, kteří už jednou své méně přátelské bratry porazili. Za celou dobu se dostaneme jen k tomu, jak dopadne snaha trpaslíků o uhájení území a k nalezení hraničáře, který má výpravu dovést k elfům. Všechno je to takové nahodilé. Nikdo už pořádně neví, kam elfové odtáhli, ale trpaslíci vyrazí do nejbližšího lidského města a za pár dní mají tip na člověka, který je k elfům dovede. A potkají ho jen tak, sám si je najde, protože nemá na práci nic lepšího než chodit hlubokým lesem a sledovat, kde se co šustne. Vůbec nehrozí, že by tím lesem třeba šli týdny a průvodce nepotkali, protože zrovna je dva dny cesty na východ. Nebo že by prošel o kilometr dál a nevšiml si jich. Já nevím, jak kdo, ale já tedy v lese můžu úplně klidně přehlédnout někoho, kdo projde kilometr ode mě, a to se pohybuji obvykle v kulturním moderním lesíku a ne v neprostupném středověkém lese, který se táhne na kilometry všemi směry. Na hrdinech a jejich charakterech jsem taky nenašla nic až tak zajímavého, aby mě udrželi u příběhu.

Původně jsem chtěla všechny tři díly přečíst německy, ale při představě, že i další díly čtu postupně každý třeba dva roky a dohromady mě tento příběh bude provázet celkem devět nebo i deset let, pociťuji k Trpaslíkům nepřekonatelný odpor. Další díly zkusím česky, ale jen proto, že už jsem s první knihou strávila tolik času, že těch pár hodin navíc na to, abych se dozvěděla, jak to tedy dopadne, už je ve srovnání s tím nic. Kdybych četla rovnou překlad, vůbec bych o dočítání série neuvažovala. Pro čtení v němčině si vyberu něco jiného.

02.10.2024

Od první kapitoly se nese prvním dílem série velká hrozba. Je to díky tomu velice napínavé. I když trpaslíci přijdou na to, jak alespoň trochu vyrovnat šance, nepřítel je velmi silný a temných elfů je mnoho. Barlok i Warlon jsou (super)hrdinové, ale Tharlia a Lokin mají mé sympatie.
Heitzovo dílo se mi líbilo, ale tohle má v některých ohledech ještě větší kouzlo. Těším se na pokračování.