Tvá nepřítomnost je tmou přehled

12.06.2024

Opravdu doporučuju. Stefánsson je mistrovský vypravěč, který dokáže dokonale vtáhnout do svých spletitých příběhů, které se postupně všechny propojují v jeden - a to ne jako rodinná sága, ale jako sága člověkova. Asi je i Island na to právě vhodný, protože tamní člověk vyrůstá z tvrdé hlíny nebo od moře až k nebesům, je ošleháván poryvy větru času a tak tu defilují desítky postav, které se různě propadají do historie nebo jsou právě v současnosti, ale dělají podobné věci. Stefánsson jakoby ruší hranice běžného lineárního vyprávění dokáže skočit dopředu a dozadu a to i v jedné větě, nezapomíná ale na to, aby čtenáře udržel a orientoval, pracuje se symboly, emblémy nebo situacemi, přidanými každé postavě, které repetitivně připomíná. Podobně jako v jiných románech i tady se velmi lehkým tónem dotýká nejpodstatnějších věcí života, jakoby velkým oboustranným hřebenem pročesává islandskou krajinu a osudy lidí do jejich niterných hloubek i nebeských výšek. Je to fascinující literatura, plná magie, humoru, vzletnosti i zemitosti. Kniha mě dostala několikrát, musel jsem brečet. Postavy jsou plastické a všechny se ocitají na nějaké zvláštní hraně, kterou musí překročit - hrdinským činem, nebo jen úsměvem, nebo vlastní smrtí, nebo smířením se sebou apod. Autor dává úsměv i smrt na jednu úroveň, všecko všecičko má v životě význam a ovlivňuje nejen náš život, ale i život za 100 let. (např. prababiččin úsměv může fakticky za to, že prapravnuk možná teď půjde do vězení...). A mezi příběhy vypadávají jednoduché věty, které vypadají banálně, ale jsou to ta nejlepší moudra pro život. Zkrátka skvělé, skvělé, skvělé.

Pro ukázku vybírám:
"Většina lidí se rozhodne chápat jen málo věcí. Porozumění má tendenci vyžadovat zbytečně obtížný věci - třeba postoje a odpovědnost -, zatímco lidi s předsudkama a ty, který se do ničeho nemíchají, si žijou mnohem lehčí život."

"Zasadili (strom) v roce 1601, před více než čtyřmi sty lety. Byl jsem z toho úplně paf, ... je mi, jako bych se dívala na samotný čas...Jen si to představ, to je množství představ o světě, názorů a hypotéz, kterými ten strom asi rostl. Když se ujalo jeho semeno, většina lidí měla za to, že Země je placatá a střed všehomíru a že ten, kdo tvrdí něco jiného, je úplný blázen. Ale ten strom si prostě rostl a rostl skrze jedno století za druhým, myslel si svý, směřoval vzhůru, svobodný a nezávislý. Instinktivně cítil, že názory lidí mají jepičí život. To, co se považuje za vhodný chování dneska, je špatný zítra. A naopak. Ale já se dívám, jak stromy rostou, a tak jsem svobodný."

"Bůh se nestará o otázky, které mohou zodpovědět jenom lidé."

"Eirík má za to, že smrt netouží po ničem horoucněji než po životě, ale je odsouzená k tomu, že ho ničí, kdykoliv se pokusí ho obejmout."

"Žila sedmdesát let a v podstatě se toho o ní nedá moct říct. Snad jen to, že byla kůlem v plotě. ... Některé životy jsou tak obyčejné, že se ani o nich nedá mluvit. Totéž platí o kůlech v plotě. A přesto se právě díky nim plot nesesype."

"Je to zákon, že za štěstí na jednom místě se platí neštěstím jinde?"

"Venku je léto. Léto na Islandu sahá od hlíny až do nebe."

"Tělo jsme dostali proto, abychom nezapomněli, že nejsme božstvo. Má nám to připomínat, že špatně snášíme tok času, a tudíž máme povinnost ho dobře využít."

"Usmála ses, a já teď nevím, jestli mám odvahu ještě žít."

"Já totiž myslím, že slepice poezii nesnáší, a proto jsou tak popudlivý."

"Ta nejlepší a nejvýznamnější šachová partie byla sehrána v jordánské poušti před mnoha tisíci lety, když Bůh a ďábel hráli o to, kdo bude mít vládu nad lidmi. Ještě štěstí, že Bůh vyhrál, řekl jsem. Proč myslíš, že vyhrál Bůh, odvětil Ekram..."

"To, že se lidi na něco těší, je přenese mezi vesmíry."

"Bůh a ďábel stvořili člověka spolu. Poslední, co mu uštědřil Bůh, bylo vědomí - a pak prohlásil, že jeho dílo je dokonáno. A vtom přidal ďábel ještě podvědomí. Pročs to udělal, zeptal se Bůh, cožpak nevidíš, že jsi mu nadělil něco, čemu ani my pořádně nerozumíme? Proměnil jsi ho v záhadu."

"Odpouštět je někdy totéž jako smířit se sám se sebou. ten, kdo odpustí, najde sám sebe. A ten, kdo najde sám sebe, je svobodný."