Tváře normalizace přehled
Anna Janská
Normalizace si ve společnosti vydobyla pověst přece jen snesitelného, „gulášového“ komunismu, během nějž se před realitou utíkalo na chalupu nebo k deskám Karla Gotta. Ve skutečnosti to však byly roky mimořádně ničivé. Společenská apatie, letargie, snaha příliš nevyčnívat, obava z vlastní tvořivosti, neochota přijmout se svobodou i zodpovědnost, to vše má kořeny nikoliv na šibenicích padesátých let a v jáchymovské věži smrti, ale v režimu, který přivezly sovětské tanky v srpnu 1968. Právě kvůli plíživosti, která degradovala ducha i vůli většiny obyvatelstva, je namístě si připomínat, jak nesmírně zlá a pokřivená ta doba ve své podstatě byla. Kniha Tváře normalizace vznikla v Deníku N jako příspěvek do mozaiky pochopení naší minulosti. Zvolili jsme cestu vyprávění konkrétních lidských příběhů, které navzdory své jedinečnosti dokážou přiblížit mechanismy a atmosféru doby silněji než akademické studie. Osudy známých i řadových protagonistů režimu dohromady tvoří přesvědčivý obrázek doby.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Tváře normalizace. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (4)
Perfektní sonda do období normalizace, která je jedním z mála období od vzniku Československa v roce 1918, o kterém toho mladá generace narozená po osudném listopadu víceméně moc neví.
Autoři rozhovorů odvedli naprosto skvělou práci a přes příběhy jednotlivců (od Karla Gotta po Vasila Bilaka), vám odvypráví to, co zůstává skryto v šedé zóně společnosti.
Pro pochopení současnosti je třeba porozumět minulosti. A tento titul k objasňování současné politické scény České republiky napomáhá více než dost. Díky.
Kniha mne, jako celek, opravdu velmi zklamala.
V prvé řadě postrádá ruku nějakého editora. Jednotlivé profily osobností byly psány různými autory původně jako články pro "Deník N"- Tam se určitá nevyrovnanost, pokud vycházely individuálně, nezávisle, poněkud snesla. Zde ne! Přísnější měřítka snese snad pouze pasáž o Miroslavu Štěpánovi od Renáty Kálenské.
Samotné kapitoly knihy plné rešerší a nepřesností.
Na konkrétních příkladech nyní demonstruji nedostatky.
Proč se kapitola o členech STB jmenuje "LAMR A ULČ", když je tam jeden z nich zmíněn pouze okrajově? Proč se kapitola o zahraničních televizních redaktorech nejmenuje "VEJVODA A JAMBOR", když se věnuje oběma? Proč nebyl z televizních zahraničních redaktorů zvolen Cyril Smolík, který byl opravdu prototypem prorežimního televizního zahraničního zpravodaje? To byli autoři líní si o této osobě něco zjistit? Proč je pasáž o Karlu Gottovi psána pouze velmi povrchně?
Názory a hodnocení expertů jsou do jednotlivých kapitol vkládány nesystémově. Prostě, nejsou konkrétní reflexí, spíše povrchově plakátovým obecným konstatováním-
Dále je patrné, že si redaktoři, při zjišťování informací ze současnosti příliš "nedělali vrásky" (a hlavně práci!) se zjišťováním pravdivých, relevantních, informací. Například u bývalého kulturního redaktora Československé televize Ladislava Langra je uvedeno, že založil divadelní festival FEMAD. Ale on jej pouze obnovil. Festival FEMAD existoval v Poděbradech za minulého režimu. Jako disident se jej účastnil i Pavel Dostál, Dr. Pavel Bošek či Dr. Ivan Vyskočil. Langr jej pouze - po letech - obnovil a transformoval do nových podmínek. A takových nepravd a nedokonalostí je v celé publikaci daleko více...
Velkou slabinou knížky je velice špatný papír a tudíž VELMI NEKVALITNÍ reprodukce fotografií.
S ohledem na výše uvedené neodpovídá cena knihy její (ne)kvalitě. Ať již obsahové či estetické.
Suma, sumárum: redaktoři, kteří napsali články do novin si pouze chtěli vydělat další honorář. A aby ušetřili, tak ani nezaplatili odborného a pořádného editora.
MICHAL STEIN
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Tváře normalizace v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 23x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Doporučených | 2x |
v Knihotéce | 19x |
v Chystám se číst | 22x |
v Chci si koupit | 7x |
v dalších seznamech | 1x |
Jsou to publicistické texty - nic víc a nic míň - které do jisté míry zastaraly už mezi žurnalistickým a knižním vydáním. Je dobré připomínat určitá jména, děje, události, skutečnosti; slovníkovou příručku bych ocenila, tohle je její (maximálně) beta verze. Naprosto odpudivě normalizačně působily osobnosti Miloše Baty či Miroslava Štěpána, inspirativně Ladislava Langra nebo Eduarda Vorobjova, byť u každé z jiného důvodu... Nicméně u knižní verze medailonů a rozhovorů bych očekávala revizi, přinejmenším dodatky, dopovězení a pečlivější editorskou práci, nikoli pouhý přetisk.