Anna Janská

Přidat do oblíbených Koupit knihy

česká

Nové komentáře u knih Anna Janská

Tváře normalizace Tváře normalizace

„Jsou to publicistické texty - nic víc a nic míň - které do jisté míry zastaraly už mezi žurnalistickým a knižním vydáním. Je dobré připomínat určitá jména, děje, události, skutečnosti; slovníkovou příručku bych ocenila, tohle je její (maximálně) beta verze. Naprosto odpudivě normalizačně působily osobnosti Miloše Baty či Miroslava Štěpána, inspirativně Ladislava Langra nebo Eduarda Vorobjova, byť u každé z jiného důvodu... Nicméně u knižní verze medailonů a rozhovorů bych očekávala revizi, přinejmenším dodatky, dopovězení a pečlivější editorskou práci, nikoli pouhý přetisk.“... celý text
— petrarka72

Tváře normalizace Tváře normalizace

„Perfektní sonda do období normalizace, která je jedním z mála období od vzniku Československa v roce 1918, o kterém toho mladá generace narozená po osudném listopadu víceméně moc neví. Autoři rozhovorů odvedli naprosto skvělou práci a přes příběhy jednotlivců (od Karla Gotta po Vasila Bilaka), vám odvypráví to, co zůstává skryto v šedé zóně společnosti. Pro pochopení současnosti je třeba porozumět minulosti. A tento titul k objasňování současné politické scény České republiky napomáhá více než dost. Díky.“... celý text
— Jrsnbl

Tváře normalizace Tváře normalizace

„Kniha mne, jako celek, opravdu velmi zklamala. V prvé řadě postrádá ruku nějakého editora. Jednotlivé profily osobností byly psány různými autory původně jako články pro "Deník N"- Tam se určitá nevyrovnanost, pokud vycházely individuálně, nezávisle, poněkud snesla. Zde ne! Přísnější měřítka snese snad pouze pasáž o Miroslavu Štěpánovi od Renáty Kálenské. Samotné kapitoly knihy plné rešerší a nepřesností. Na konkrétních příkladech nyní demonstruji nedostatky. Proč se kapitola o členech STB jmenuje "LAMR A ULČ", když je tam jeden z nich zmíněn pouze okrajově? Proč se kapitola o zahraničních televizních redaktorech nejmenuje "VEJVODA A JAMBOR", když se věnuje oběma? Proč nebyl z televizních zahraničních redaktorů zvolen Cyril Smolík, který byl opravdu prototypem prorežimního televizního zahraničního zpravodaje? To byli autoři líní si o této osobě něco zjistit? Proč je pasáž o Karlu Gottovi psána pouze velmi povrchně? Názory a hodnocení expertů jsou do jednotlivých kapitol vkládány nesystémově. Prostě, nejsou konkrétní reflexí, spíše povrchově plakátovým obecným konstatováním- Dále je patrné, že si redaktoři, při zjišťování informací ze současnosti příliš "nedělali vrásky" (a hlavně práci!) se zjišťováním pravdivých, relevantních, informací. Například u bývalého kulturního redaktora Československé televize Ladislava Langra je uvedeno, že založil divadelní festival FEMAD. Ale on jej pouze obnovil. Festival FEMAD existoval v Poděbradech za minulého režimu. Jako disident se jej účastnil i Pavel Dostál, Dr. Pavel Bošek či Dr. Ivan Vyskočil. Langr jej pouze - po letech - obnovil a transformoval do nových podmínek. A takových nepravd a nedokonalostí je v celé publikaci daleko více... Velkou slabinou knížky je velice špatný papír a tudíž VELMI NEKVALITNÍ reprodukce fotografií. S ohledem na výše uvedené neodpovídá cena knihy její (ne)kvalitě. Ať již obsahové či estetické. Suma, sumárum: redaktoři, kteří napsali články do novin si pouze chtěli vydělat další honorář. A aby ušetřili, tak ani nezaplatili odborného a pořádného editora. MICHAL STEIN“... celý text
— MichalStxt

Tváře normalizace Tváře normalizace

„Podle me povedena kniha z Edice N. Spousty novych stripku, ktere davaji smysl. Cerpano z jiz napsanych knih citujici “tvare”, z archivu ci ze samotnych rozhovoru. Super prace novinaru Deniku N. Nejvic se mi libil pribeh Frantiska Cuby a Slusovic z pera Petra Koubskeho, ktery ve Slusovicich delal do roku 1990 programatora, nyni je novinar a ucitel. Ze JZD mohlo mit pridruzene podnikani a Cuba to trochu otocil a spis bylo JZD pridruzene tomu podnikani? Umel hledat diry nejen na trhu, ale i v regulich a vytezit z toho. Zajimave. O Zdenku Zbytkovi z pera Jana Molacka. O tom, ze chtel ZZ predelat letiste v Ralsku na vyznamny dopravni uzel pro nakladni leteckou dopravu, jsem tez nevedela. Kapitola o Eduardu Vorobjovovi od Petry Prochazkove ve mne zanechala spousty emoci. Tu si pamatuju a pamatovat budu. V roce 91 sli vojaci od nas i klidne do stanu, hlavne aby sli. Postavily se za ne pry jejich zeny. Jinak by sli i na Sibir. Z tehda pro ne luxusni zeme. Kapitola o Karlu Gottovi mi prisla presprilis drsna, misty spis subjektivni nazory? Ale precist urcite doporucuji a tema bych klidne cetla i na vice stran.“... celý text
— kinee

Přejít na knížky autora