Typographia 2. Fotosazba přehled
Oldřich Hlavsa , Karel Wick
Kniha navazuje na publikaci Typographia – písmo, ilustrace, kniha, liší se však od ní jak náplní, tak vnitřní koncepcí. Vychází ze zhodnocení písem, ilustrací a knih klasické éry knihtisku, aby mohla analyzovat současnou situaci písma a tisku ve vztahu ke knize dneška a zítřka především z hlediska změn vyvolaných nahrazováním knihtisku fotosazbou. Jádrem knihy jsou ukázky písem, konfrontující klasické latinkové abecedy s novými abecedami, které vznikly pro potřebu fotosazby. Použití písem je ukázáno v návrzích typografického řešení grafických úprav knih a tisků, včetně ilustrací v různých typech publikací, s důrazem na volbu a rozvržení písma a ilustrace. Textová část pojednává též o problematice vztahu fotosazby k písmu, knize a ilustraci a o grafické úpravě publikací různého charakteru. Určeno čtenářům se SŠ i VŠ vzděláním z oboru polygrafie, typografie, užité grafiky, výtvarného umění, knižní kultury a pro pracovníky nakladatelství a tiskáren.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Typographia 2. Fotosazba. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Úžasná kniha, ktorá vyšle vtedy, keď sme o počítačoch nemali ani tuchu a bežne sme v tlači videli 2, maximálne 3 rôzne fonty písma. Tu sa odrazu na mňa vyrojilo množstvo fontov. Jeden krajší ako druhý. Grafická stránka tejto knihy si zaslúži absolutórium!
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Typographia 2. Fotosazba v seznamech
v Přečtených | 4x |
v Doporučených | 1x |
v Knihotéce | 5x |
v Chystám se číst | 4x |
v Chci si koupit | 5x |
Nezbývá než pokračovat v chvalozpěvu, jaký jsem pěl na Typographia 1. Oldřich Hlavsa a Karel Wick se opět rozmáchli a udělali si vznešený a strhující výlet do světa fotosazby. A nás, čtenáře a milovníky knih, vzali s sebou.
Musím říct, že od té doby, co jsem měl možnost takového Setkání s umem typografickým, se dívám do tiráží nejen na ilustrace, ale i na typografii a sazbu, aby člověk věděl, s kým má tu čest. Fotosazba nabízela samozřejmě ještě větší možnosti než tisk z výšky, o kterém byl první díl. A paradoxně až tady si člověk uvědomí sílu a neuvěřitelnou technickou náročnost té předchozí knihy, když je každý strana vlastně originál. U fotosazby je to už trochu jednodušší, což neznamená, že je možné přestat klást umělecké požadavky na výtvarnou stránku knih. Vůbec ne. Naopak.
A ještě jedna věc mne vlastně překvapila - na to, jaké politické a ideologické škváry se za normalizace vydávaly, musím říct, že úroveň úpravy knihy jako oboru byla zcela v duchu 60. let na světové úrovni. A tu mj. zajistil právě Oldřich Hlavsa. Skvěle, opět klobouk dolu!