Jezero plné ohně přehled

03.07.2024

„Jseš ještě mladá a časem
bys všechno pochopila sama.
Jenže mám strach,
že nikomu z nás už
moc času nezbejvá.“

V tomto svazku sledujeme tři linie příběhů. Nepřístupný New York ve kterém se asi děje něco zlého, další linii zabírá Liz Schermanová, která má problémy s žitím a v poslední linie je Fenix, díky které z příběhu odešel Abe. Tedy, on odešel, protože si to přáli tvůrci. A tak nám tu zbyl jen jakýsi plevel z Ú.P.V.O. a tvůrci se nám snaží vtěsnat do mozků, že je to dobrý tým a že nemusíme brečet, že tu není Helboy ani Abe – základní postavy celého děje. A ani Johann Kraus to nezachrání.

Citát: Hajzl jeden! Šest zásahů přímo do hlavy a ani to s ním nehnulo!

No, mě tento příběh, tedy trojpříběh, moc nedal. Nikde se nic nevyřešilo, dějově se to také o moc neposunulo a tak jediné, co mě v tom zaujalo, byl návrat Liz. Alespoň na této linie se konečně něco dělo. I když . . . Fenix zase sice provedla něco okázalého, ale nijak se to nevymyká předcházejícím příběhům, Prostě přijdu, provedu, udělám a zase odejdu. Furt to samé, příběh se nikam neposune. V první linii, ta o tom New Yorku, pokud jste nezapomněli, tam se toho také moc nestane.

Citát: Nikdo ho nemá rád, ale každý ho chce mít v týmu.

Vlastně kecám, nestane se vůbec nic, protože třetí linie, respektive ta základní linie ještě do New Yorku ani nevyrazila. Hlavně že Liz a Fenix už to mají vyřešené. Snad se to příště někam posune. Ale moc tomu nevěřím. Je tu moc dalších vedlejších postav a každá určitě bude mít problémy. Kdoví, kolik svazků bude muset být ještě napsáno a nakresleno, aby se to někam vůbec hnulo. Já jsem tedy už nějak dlouhodobě zklamaný z obyčejného příběhového průměru. Ani Skicář na konci knihy mi moc nepomohl. Akorát mi připomenul Abeho – kde hochu jsi . . .

Citát: Život je děsivý. Tenhle svět je enormně děsivý a budoucnost ta bude teprve děsivá!