Učitelské elegie přehled

05.06.2024

Holky jedny! Nejdřív nám Hanka s Lindou tvrdí, že Rukopisy jsou fakticky, ale fakticky pravé, teď zas jakási Johana vydává svůj deník za umění. Tak zaprvé s tatínkem Svěrákem volám: „Neschovávejte se za ženský, zbabělci!“ A zadruhé konstatuji, že je to sice opravdu dost obyčejně napsané, že to obsahuje až dost opakovaných banálních detailů, ale že jsem se často uchichtla a občas nahlas zasmála. A to se cení – tedy v mém pojetí četby určitě. Ke konci školního roku obzvlášť. :-)

Jako student pedagogiky, který se snaží co nejvíce seznamovat se zkušenostmi svých starších a protřenějších předchůdců, jsem toto dílo ocenil. V jeden moment jsem četl úryvek páru učitelka+neučitel, kdy muž reagoval "to je absurdní" a učitelka "to je tak příšerně přesné".

Za začátku jsem se bál, zda se brzy pojetí formou zápisků z každého pracovního dne nezají, ale (snad i díky tomu, že jsem knihu četl po kouscích během 5 dnů) nakonec utekla rychle a neomrzela se. Text je plný glos, ironických poznámek a perel z úst studentů především učňovských oborů.

Objevila se tu v komentářích zmínka o zbytečnosti rýmovaček, kterými je text občas okořeněn. Přiznávám, že bych si text bez nich dokázal bez problémů představit, ale zároveň bych zmínil, že při věku a identitě autora je tento literární počin velice zdrařilý a něco takového jako (nadbytečné) svérázné rýmovánky vložené do textu mne nijak nepohoršují.