Údolí moudrých hlav přehled

15.09.2024

Údolí moudrých hlav je pro mě srdeční záležitost už od jejich prvniho přečtení někdy v nácti, kdy jsem knížku dostala od své sestřičky. Při tomhle jejím posledním čtení mi navic v mnohém připomínalo díla dalších mých oblíbených autorů, Raye Bradburyho a Olgy Tokarczukové, které jsem tenkrát ještě neznala. To, co mě na těchhle povídkách tak baví,  proč se mě tak dotýkají, je něco tajemného a přitom povědomého, něco mezi nebem a zemí, a je zajímavé, že i po těch letech je to úplně stejně intenzivní pocit, nejvíc u povídky Jasmínu loubí.
Jiří Čihař byl přírodovědec, překladatel a autor mnoha odborných textů a knih a jeho obor se zajímavě odráží i v této jeho jediné povidkové sbírce.
Až nyní jsem ale zjistila, že otec Jiřího Čihaře, Jaromír Čihař, pracoval jako tajemník prvních tří československých prezidentů a letos byly nakladatelstvim Vodnář poprvé vydány jeho paměti pod názvem Ve službách našich prvních prezidentů a jiné vzpomínky.
Ráda tedy někdy navážu na mého oblibeného autora knihou jeho otce.

„Jasmínu loubí. Sedím u vína,
zve dobré druhy dobrá hodina
a já jsem sám. Vtom náhle nad strání kulatý měsíc se mi uklání,
já jemu. Se mnou v modrý nebes klín
můj kývá stín."
ZPĚVY STARÉ ČÍNY

12.05.2021

Beletristická prvotina Jiřího Čihaře má všechny předpoklady probudit zájem o podivuhodné fantastično, které autor umně splétá ve svých metapovídkách z těch nejprostších, nejobyčejnějších, a přesto unikátních ingrediencí. Už úvodní douška o smrti otce s názvem Zlaté oči dává tušit, že Čihař se ve svých fantaziích bude držet při zemi a vědeckofantastické prvky bude hledat především u lidí na Zemi, než kdesi v kosmických dálavách. Z povídek také okatě vykukuje Čihařova odbornost - absolvent přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a pracovník zoologického oddělení Národního muzea. S přírodou je jeho literární svět prostě bytostně spojen a nejeden ze zde uvedených výtvorů to přímo dokumentuje (Holopyge, Rostlina, Transplantace, Jasmínu loubí). Dalších velkým Čihařovým zájmem jsou lidské schopnosti a vědomosti, které člověk dokáže rozvíjet stejně tak ke svému prospěchu jako k neprospěchu (Holčička, Sugesce, Petr, Experiment, Odpovědnost). Každá povídka je něčím zajímavá a velmi často nutí k zamyšlení. Tu největší pecku si pak Čihař schoval až na samotný konec a vlastně po ní pojmenoval i celý soubor. Údolí svým humanistickým poselstvím bezpochyby rozechvěje dušičku každého čtenáře.