Úhelný kámen evropské vzdělanosti a moci přehled
Petr Vopěnka
Stěžejní dílo předního českého vědce a myslitele vychází už počtvrté, tentokrát po několikaleté odmlce, kdy na trhu zcela chybí. Jedná se o pozoruhodnou syntézu matematického, filozofického a historického poznání. Na vývoji geometrie od antiky až po novověk autor mapuje základy evropského myšlení. Souhrnné dílo Úhelný kámen evropské vzdělanosti a moci se skládá ze čtyř knih. První kniha Vědění uloupené olympským objasňuje otevření geometrického světa a zušlechtění geometrie, k němuž došlo v antice. Geometrie tehdy stanovila ideál evropské vědě přinejmenším na další tři tisíciletí. Druhá kniha Prosvětlení cesty k nekonečnu srozumitelně pojednává o rozepnutí geometrického světa do absolutního nekonečna, o teologických vlivech, jež se na tom podílely, a vůbec o vlivech teologie na vznik novověké vědy. Novověká evropská věda v té době učinila osudový krok, spočívající ve vložení reálného světa do klasického geometrického prostoru. Třetí kniha Geometrizace reálného světa je věnována důsledkům tohoto osudového kroku a období od počátků novověké přírodovědy, významu Isaaca Newtona a obdivuhodnému rozvoji takto pojímaného čistého rozumu. Završením celého díla, které každého vnímavého čtenáře zasvětí do překvapivě poutavého vývoje geometrie i celého evropského myšlení, je čtvrtá kniha Otevření neeukleidovských geometrických světů. Objevem neeukleidovské geometrie obdržel lidský rozum – přesvědčený, že svět již nemá žádné neobjasnitelné tajemství – studenou sprchu. 4. vydání „Tomu, co nám ZA OBZOREM HROZÍ, z čeho tam MÁME STRACH, jsme dali název „NEKONEČNO", antičtí myslitelé „APEIRON“. Avšak, přísně vzato, HROZBA je DVOJÍ: jednak ze strany NEURČITOSTI a NEJISTOTY, jednak z OSAMOCENÉHO BLOUDĚNÍ.“... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Úhelný kámen evropské vzdělanosti a moci. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Úhelný kámen evropské vzdělanosti a moci v seznamech
v Přečtených | 14x |
v Doporučených | 4x |
v Knihotéce | 25x |
v Chystám se číst | 26x |
v Chci si koupit | 9x |
v dalších seznamech | 1x |
Štítky knihy
filozofie matematika geometrie
Autorovy další knížky
2000 | Úhelný kámen evropské vzdělanosti a moci |
2003 | Trýznivé tajemství |
2004 | Vyprávění o kráse novobarokní matematiky |
1989 | Rozpravy s geometrií |
2013 | Hádání v hospodě |
Pustit se do čtení, plného čtení, je projekt na několik let. Aspoň tak nějak dlouho mi to polehávalo na nočním stolku, jezdilo to se mnou přibaleno do baťohu a podobně, když nastal čas zase se k tomu vrátit a pokračovat. Protože .. na jeden zátah ... to tedy ne ... já ne. Mimoto, zejména v první části, antické (Vědění uloupeném antickým bohům), zásadně základní pro celé dílo, je na odhodlaného čtenáře nastraženo dosti ryze matematických (samozřejmě geometrických) myšlenek, které je potřeba projít, odvodit, pochopit, co se osvětluje či dokazuje. V zásadě jednoduchých, ale pokud nejste profi matematik, tak to prostě dá práci. Nadto pan profesor v té matematicky praktikující linii často volí, snad záměrně, až zarážejícím způsobem ne zcela přesný popis předkládaného problému. Vidím -li to tak, jak to bylo myšleno, pak protože dosažení přesnosti je jedním z předpokladů další cesty, kterého musíme dosáhnout námahou vlastního myšlení. To celé matematické taky nebude pro každého.
Matematické "příklady" je možné přeskočit a přesto zůstane strašně moc zajímavého (samozřejmě, pokud máte tendenci k určitému nadhledu v tomto směru myšlení). Avšak, jelikož autor čtenáře dovádí na práh geometrického světa, vejít do něj však musí již každý sám ... bez této aktivity téměř fyzické do tohoto světa vejít nejde. Je to opravdu něco dosti jiného, než školní užitá matematika. Ba co víc, něco z "důležitých věcí" školní matematiky, se po vydolování prvních poznání vlastní silou přímo ze světa geometrického, stává vedlejší věcí, míjející zcela všechno to hlavní, o co opravdu v matematickém myšlení (a myšlení) jde.
Údajně nápis nad vchodem do Platónovy Akademie: Nevstupuj, kdo nemyslíš geometricky.