Ulice ztracených bratří přehled
Arnošt Lustig
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/157000/bmid_ulice-ztracenych-bratri-157000.jpg
4
10
10
Pět povídek z poválečné doby o chlapci z rozvrácené rodiny, o smutku emigrantů a jejich touze po vlasti a o lidech, kteří ve válce ztratili své děti nebo se již nedokázali vrátit ke své rodině. Ačkoliv tragické příběhy jsou plny reminiscencí na válečné hrůzy a na rasistické řádění nacistů, přece kniha vyznívá v optimistickou lásku k životu, neboť všechny motivy jsou promítnuty na pozadí socialistické přítomnosti našeho lidu. Vydání 1. Povídky: Ďábelská jízda na koloběžce. V půl páté ráno. Můj známý Vilifeld. Dívka u oleandrového keře. Záře půlnočního slunce.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Ulice ztracených bratří. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Co jsem zatím četla od Lustiga mě nadchlo. Tohle se mi četlo velmi obtížně. Buď jsem nebyla správně naladěná, nebo jsem se prostě ztrácela a nenašla v textech patřičné souvislosti. Nejlépe se četla ta nejkratší povídka Záře půlnočního slunce. Byla zároveň i nejsnáze pochopitelná.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Ulice ztracených bratří v seznamech
| v Přečtených | 23x |
| ve Čtenářské výzvě | 2x |
| v Doporučených | 1x |
| v Knihotéce | 15x |
| v Chystám se číst | 4x |
| v Chci si koupit | 2x |
Část díla
Ďábelská jízda na koloběžce
Dívka u oleandrového keře
Můj známý Vilifeld
V půl páté ráno
Záře půlnočního slunce
Autorovy další knížky
| 2002 | Démanty noci |
| 2001 |  Colette z Antverp |
| 2007 | Dita Saxová |
| 1968 | Hořká vůně mandlí |
| 2003 | Krásné zelené oči |
(SPOILER) Ve své době odbornou kritikou ne úplně dobře posuzovaný soubor povídek.
Ďábelská jízda na koloběžce:
Chlapec, vyrůstající v neutěšeném prostředí - otec utápějící se v alkoholu a sebelítosti o nenaplněném osudu. Východiskem jsou chlapcovy úniky do snů a přátelství s dívkou Evou. Nakonec Eva opouští s rodiči zemi, bez rozloučení a chlapec si uvědomuje, že v dospělosti bude determinovaný chováním svého otce a neunikne jeho osudu.
V půl páté ráno:
Epizoda z manželského života Augustina, penzionovaného truhláře, jež se dostane k projednání na uliční výbor. Komplikovaný vztah s manželkou, ovlivněný odbojovou činností a totálním nasazením Augustina, jeho odcizením od rodiny a útěkem z Německa na konci války. Vnitřní nedefinované rozpory a myšlenkové pnutí hlavního hrdiny.
Můj známý Vili Feld:
Povídka, která se dočkala pozdějšího rozšíření a rozpracování. Z mého pohledu nejlepší část tohoto povídkového souboru. Vili Feld jako symbol nejednoznačnosti - přeživší šoa, který přislíbil pomoc emigrantovi v nouzi, slovo nesplnil a výsledkem jsou výčitky svědomí, které jej pronásledují při rekapitulaci svého života jako "černá díra". Popis duševní mapy dvou lidí, kteří se splu střetli v Římě v roce 1950 a poté se již nikdy nesetkají. Leitmotivem je deziluze a pocit promarněného žití. Otázky smyslu existence.
Dívka u oleandrového keře:
Sentimentálně ztvárněný vztah českého montéra (a komunisty), který se kdysi v Praze setkal s židovskou ženou a po válce se za ní vydal do Izraele, kam se ona po válce vystěhovala. Hledání svého "místa" v životě a jeho "čistoty". Dilema návratu do Prahy (rozpor partnerů) jako touha po naplnění životní cesty.
Záře půlnočního slunce:
Vzpomínky hlavní postavy na pochody smrti a mezní situace s nimi související. Snaha přežít a žít i nadále plnohodnotný život, vybudování nové existence po válce.