Ulice ztracených bratří
Arnošt Lustig
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/157000/bmid_ulice-ztracenych-bratri-157000.jpg
4
10
10
Pět povídek z poválečné doby o chlapci z rozvrácené rodiny, o smutku emigrantů a jejich touze po vlasti a o lidech, kteří ve válce ztratili své děti nebo se již nedokázali vrátit ke své rodině. Ačkoliv tragické příběhy jsou plny reminiscencí na válečné hrůzy a na rasistické řádění nacistů, přece kniha vyznívá v optimistickou lásku k životu, neboť všechny motivy jsou promítnuty na pozadí socialistické přítomnosti našeho lidu. Vydání 1. Povídky: Ďábelská jízda na koloběžce. V půl páté ráno. Můj známý Vilifeld. Dívka u oleandrového keře. Záře půlnočního slunce.... celý text
Přidat komentář
Co jsem zatím četla od Lustiga mě nadchlo. Tohle se mi četlo velmi obtížně. Buď jsem nebyla správně naladěná, nebo jsem se prostě ztrácela a nenašla v textech patřičné souvislosti. Nejlépe se četla ta nejkratší povídka Záře půlnočního slunce. Byla zároveň i nejsnáze pochopitelná.
Část díla
- Ďábelská jízda na koloběžce
- Dívka u oleandrového keře
- Můj známý Vilifeld
- V půl páté ráno
- Záře půlnočního slunce
Autorovy další knížky
| 2002 |  Démanty noci |
| 2001 |  Colette z Antverp |
| 2007 | Dita Saxová |
| 1968 | Hořká vůně mandlí |
| 2003 | Krásné zelené oči |
(SPOILER) Ve své době odbornou kritikou ne úplně dobře posuzovaný soubor povídek.
Ďábelská jízda na koloběžce:
Chlapec, vyrůstající v neutěšeném prostředí - otec utápějící se v alkoholu a sebelítosti o nenaplněném osudu. Východiskem jsou chlapcovy úniky do snů a přátelství s dívkou Evou. Nakonec Eva opouští s rodiči zemi, bez rozloučení a chlapec si uvědomuje, že v dospělosti bude determinovaný chováním svého otce a neunikne jeho osudu.
V půl páté ráno:
Epizoda z manželského života Augustina, penzionovaného truhláře, jež se dostane k projednání na uliční výbor. Komplikovaný vztah s manželkou, ovlivněný odbojovou činností a totálním nasazením Augustina, jeho odcizením od rodiny a útěkem z Německa na konci války. Vnitřní nedefinované rozpory a myšlenkové pnutí hlavního hrdiny.
Můj známý Vili Feld:
Povídka, která se dočkala pozdějšího rozšíření a rozpracování. Z mého pohledu nejlepší část tohoto povídkového souboru. Vili Feld jako symbol nejednoznačnosti - přeživší šoa, který přislíbil pomoc emigrantovi v nouzi, slovo nesplnil a výsledkem jsou výčitky svědomí, které jej pronásledují při rekapitulaci svého života jako "černá díra". Popis duševní mapy dvou lidí, kteří se splu střetli v Římě v roce 1950 a poté se již nikdy nesetkají. Leitmotivem je deziluze a pocit promarněného žití. Otázky smyslu existence.
Dívka u oleandrového keře:
Sentimentálně ztvárněný vztah českého montéra (a komunisty), který se kdysi v Praze setkal s židovskou ženou a po válce se za ní vydal do Izraele, kam se ona po válce vystěhovala. Hledání svého "místa" v životě a jeho "čistoty". Dilema návratu do Prahy (rozpor partnerů) jako touha po naplnění životní cesty.
Záře půlnočního slunce:
Vzpomínky hlavní postavy na pochody smrti a mezní situace s nimi související. Snaha přežít a žít i nadále plnohodnotný život, vybudování nové existence po válce.