Ulice ztracených bratří recenze

Pět povídek z poválečné doby o chlapci z rozvrácené rodiny, o smutku emigrantů a jejich touze po vlasti a o lidech, kteří ve válce ztratili své děti nebo se již nedokázali vrátit ke své rodině. Ačkoliv tragické příběhy jsou plny reminiscencí na válečné hrůzy a na rasistické řádění nacistů, přece kniha vyznívá v optimistickou lásku k životu, neboť všechny motivy jsou promítnuty na pozadí socialistické přítomnosti našeho lidu. Vydání 1. Povídky: Ďábelská jízda na koloběžce. V půl páté ráno. Můj známý Vilifeld. Dívka u oleandrového keře. Záře půlnočního slunce.... celý text