Umělohmotný třípokoj přehled
Petra Hůlová
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/406008/bmid_umelohmotny-tripokoj-8m6-406008.jpg
3
217
217
Hrdinka knihy vypráví své postřehy v první osobě a používá při tom profesionální žargon. Muži jsou v jejím podání pouze chodící penisy. Podle penisů, v jejím žargonu "rašplí", je má roztříděné do různých skupin a podskupin. O mužích, kteří ji nenavštěvují, má značně zkreslené svérázné představy. Podobně absurdní představy má i o ostatních ženách, které žijí jiným způsobem života než ona, zejména o těch starších. Přemýšlí o tom, že by své nápady zúročila v televizním pořadu. Popisuje lesbický i hromadný sex, který ve svém umělohmotném království též praktikuje. Jediné, k čemu se nepropůjčuje, je sex s nezletilými. Kniha zaujme pouze některé čtenáře.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Umělohmotný třípokoj. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (47)
Zkusila jsem pár stránek a ne, nic pro mě. Zvláštně napsáno, i přes chytlavé téma, mě kniha hrozně nebavila.
Neskutečný blábol. Možná je chyba ve mě, že nejsem s to autorčiny myšlenky pochopit, ale opravdu jsem to nedal a knihu odložil.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Ocenění knihy (1)
2007 -
Cena Jiřího Ortena
Kniha Umělohmotný třípokoj v seznamech
| v Právě čtených | 2x |
| v Přečtených | 322x |
| ve Čtenářské výzvě | 29x |
| v Doporučených | 2x |
| v Mé knihovně | 91x |
| v Chystám se číst | 59x |
| v Chci si koupit | 5x |
(tato data se aktualizují 1x za hodinu.)
Autorovy další knížky
| 2002 |  Paměť mojí babičce |
| 2008 |  Stanice Tajga |
| 2019 | Zlodějka mýho táty |
| 2006 |  Umělohmotný třípokoj |
| 2014 | Macocha |
Pokud mě kniha dokáže překvapit nebo šokovat, rozhodně si zaslouží, aby o ní bylo něco řečeno. Pak jsou ale případy, kdy překvapení a šok v půlce knihy opadnou. A přesně to je případ Umělohmotného třípokoje.
Do knížky jsem se pouštěla naslepo a vůbec jsem nečekala, co mě v ní čeká. Po prvotním zmatení jsem si urovnala určité výrazy a do knihy se dokonce zvládla začíst.
Hlavní hrdinkou je zde bezejmenná prostitutka, která bez příkras a zábran vypráví cokoli, co jí přijde na mysl (tak to minimálně působilo na mě). Styl, jakým byly příběhy podávány, působí zmateně, neuspořádaně, mnohdy i trošku nesmyslně. Při čtení mi to trošku překáželo, na druhou stranu to ale skvěle sedělo s osobnosti hlavní hrdinky.
Bohužel v půlce knihy jsem se začala neskutečně nudit! Připadalo mi, že se děj (?) točí v kruhu a pořád se setkávám s tím stejným. Navíc výrazy, které mě na začátku knihy překvapily, začaly v půlce působit na sílu a jejich vtip tak nějak opadl.
Upozorňuji, že v knize také není nouze o barvité popisy (a to často velmi nepříjemných událostí).
S odstupem času vím, že na knihu brzy zapomenu.