Umění milovat přehled
Erich Fromm
Láska ve všech svých formách představuje základ tvořivé síly, aktivní péči o život, odpovědnost za život a úctu k životu. Praktický prožitek lásky má podobu čistě osobního zážitku, jenž může pociťovat pouze každý sám a ze svého nitra. Hlavní podmínkou pro dosažení tohoto citu je překonání vlastního narcisismu a následné získání schopnosti osvojit si objektivní obraz: vidět lidi i věci takové jací skutečně jsou. Celý život člověka musí být zasvěcen relativnímu vykořenění narcisismu, rozvoji pokory, objektivity a rozumu. Umění milovat závisí na schopnosti růst, vyvinout tvůrčí orientaci vůči světu i vůči sobě. Klíčovou podmínku tudíž ztělesňuje aktivita, vnitřní aktivita, tvůrčí využití vlastních sil. Lidský jedinec však tento cit nesmí prožívat výlučně ke svým blízkým, ale musí si osvojit milující postoj ke každému. Daný niterný proces však vyžaduje radikální společenskou změnu, která umožní splynutí milující povahy člověka s jeho společenskou existencí.... celý text
Literatura naučná Psychologie a pedagogika
Vydáno: 2006 , Český klubOriginální název:
The Art of Loving, 1956
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Umění milovat. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (71)
Známý filozof a psycholog Erich Fromm rozebírá lidské city psychologicky, společensky, protože je vědec, analytik, rozumí problematice, chápe souvislosti, takže ví, co je láska!
Před časem jsem na internetu četl vyznání dívky Kateřiny ze 2.třídy. "Láska je růžová, sluníčko, hřejivá, maminka a tatínek."
Řekl bych, že Kateřina to ví také!
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (3)
„Je to paradoxní, ale schopnost být sám je předpokladem schopnosti milovat.“
„Naše civilizace poskytuje mnoho utišujících prostředků, které lidem pomáhají, aby si svou osamělost neuvědomovali: předně je to přísná rutina zbyrokratizované, zmechanizované práce, umožňující lidem, aby si neuvědomovali svá nejzákladnější lidská přání, svou touhu po transcendenci a jednotě. Pokud tato rutina sama nestačí, člověk přemáhá své podvědomé zoufalství rutinou zábavy, pasivním konzumem sluchových a zrakových požitků, které nabízí průmysl zábavy; určité uspokojení mu přináší i nakupování stále nových věcí a jejich brzká výměna za jiné.“
„Moderní človek se přeměnil ve zboží; prožívá svou životní energii jako investici, která je mu protředkem k dosažení co největšího zisku se zřetelem k jeho postavení a k situaci na trhu osobností. Odcizil se sám sobě, ostatním lidem i přírodě. Jeho hlavním cílem je výhodná směna jeho dovedností, znalostí – jeho samého, jeho „osobnostního balíčku“ s jinými, kteří mají stejný záměr spravedlivé a výhodné směny. Život nemá jiný cíl než pohyb, jinou zásadu než zásadu spravedlivé směny, jiné uspokojení než konzumovat.“
Kniha Umění milovat v seznamech
v Právě čtených | 36x |
v Přečtených | 798x |
ve Čtenářské výzvě | 51x |
v Doporučených | 69x |
v Knihotéce | 229x |
v Chystám se číst | 485x |
v Chci si koupit | 121x |
v dalších seznamech | 8x |
Štítky knihy
láska psychologie sociální psychologie vztahy mateřská láska
Autorovy další knížky
2010 | Umění milovat |
1992 | Mít nebo být? |
1993 | Strach ze svobody |
1997 | Anatomie lidské destruktivity |
1996 | Lidské srdce |
„,L'amour est l'enfant de la liberté, říká stará francouzská píseň; láska je dítětem svobody.“
--
Velký filozof a psycholog Erich Fromm chtěl, abychom si uvědomili, že láska není cit, kterému se může každý snadno oddat. Že láska není pocit, že je to spíš praxe, nebo ještě lépe řečeno umění, kterému, jako každému umění, je nutné se učit. A že bez rozvoje celé své osobnosti, bez tvůrčí síly a péče, disciplíny a trpělivosti to prakticky nejde.
Přes jeho marxistické podtexty, přes všudypřítomný sexismus v popisu rolí žen a mužů a přes do očí bijící (a doufám, že jen době poplatné) označování lásky mezi lidmi stejného pohlaví za chybu a selhání, je tahle útlá knížka nadčasová. I reflexe moderní společnosti jsou nadčasové, přestože je Fromm psal v 50. letech. Donutí vás přemýšlet o mnohém, o svých vztazích a rozhodně o sobě.
--
„Kdo nic neví, nic nemiluje. Kdo nic neumí, nic nechápe, je bezcenný. Ale ten, kdo chápe, ten i miluje, všímá si, vidí Čím hlubší poznání, tím větší láska Kdokoli si představuje, že všechny plody dozrávají současně s jahodami, neví nic o hroznech. – Paracelsus“