Umění renesance a baroku přehled
kolektiv autorů , René Huyghe
Třetí svazek monumentálního díla Umění a lidstvo provází prostřednictvím nadmíru zasvěceného textu i reprodukcí, z nichž 1166 je černobílých a 45 barevných, rozmanitostí výtvarného projevu čtyř století, ve kterých vývoj prodělal cestu mezi dvěma návraty ke klasickým ideálům. Z valné části se studie pohybují na území Evropy, stručně je zastižena i historie umělecké tvorby v Severní a Jižní Americe. Na počátku každého ze čtyř celků, na něž jsou v publikaci vymezené dějiny fázovány, je souhrnná kapitola "Umění, život a ideje". Po ní jsou pak na řadě příspěvky světových odborníků, především francouzských, belgických, italských a španělských.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Umění renesance a baroku. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Tak tahle část mne zaujala vlastně nejmíň. Ne snad, že by byla napsána hůř než předchozí. Zaobírá se ale v podstatě převážně uměním evropským a chybí tady kouzlo málo poznaného, přece jenom je toto období poměrně docela dost známo, bylo popsáno v řadě jiných publikací, s otevřenými hranicemi se současně otevřela možnost celou řadu vrcholných děl tohoto období vidět v originále (nejen na reprodukcích) v galeriích a muzeích po Evropě - i když ani tady není na škodu si o tom něco odborně fundovaného přečíst, aspoň získáte šanci nevypadat jako tryglodyt, když přijde řeč na výtvarné umění - a to nemluvím o příjemném pocitu, který máte, když víte, že sem tam něco víte a nejste úplný blbec.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Umění renesance a baroku v seznamech
v Přečtených | 9x |
v Knihotéce | 27x |
v Chystám se číst | 1x |
v Chci si koupit | 4x |
Asi nejkrásnější doba pro umělce, kterým přál zejména Vatikán a bohatí mecenáši. Proto ti největší umělci pocházejí z Itálie a jejich díla miluji nejvíce. Také se této fantastické (pro umění) době říká v Itálii : Qutrocento a Cinquecento.
Je zajímavé, že v oné době již neměla prvenství Florencie, ale pod patronací papežů Julia II. a Lva X. se vrcholná renezance rozvíjela v Římě (do r.1521).
Bohužel jak tomu bývá i zde začali drancovat barbaři. Pouze Benátky si udržely svou nezávislost v čele s Tizianem a Veronesem.
On vždy sever této země je nám přístupnější. Proto bylo logické, že se objevují géniové v Německu, Holandsku a zejména ve Francii, kde se zámek Versaille stává čímsi jako normou pro oficiální umění celé Evropy. Bohudík i ve Španělsku si pořizuje král Filip IV. dvorní malíře (Velázquez vydržel 40 roků) a tato chvályhodná tradice se v této zemi stala tradiční.
Anglie díky rozvinutému mořeplavectví proniká do světa. Špičková muzea zde vystavují nádherný nábytek, nebyl zhotoven za kanálem La Manche, byl přivážen loďstvem (jako úžasný byznys) z Číny-zejména ze Šanghaje. Ale Angličané byli dobrými žáky, poučeni krásou čínské keramiky a pocelánu vytvořili ekvivalent Wedgwood.
My můžeme být rádi, že naši šikovní lidé se vydávali "na učení" do světa. Proto nádherné české sklo ze severu Čech a vůbec blízko hranic s Německem, zejména v Novém Boru, kde se tvořilo cosi jako český Rosenthal , dále Dubí u Teplic a Thun v Nové Roli.