• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 7 knih

Nové komentáře u knih René Huyghe

Van Gogh

„Kresby, malby nádherné. Van Gogha mám moc ráda. Jsem velice ráda i za to, že jsem některé jeho díla mohla vidět v Muzeu Orsay v Paříži, dcera letos i ve Van Gogh Muzeu v Amsterdamu, třeba se tam vydám někdy i já. Kniha je psaná zvláštním stylem, mě se to moc nelíbilo, proto dám o hvězdičku míň.“... celý text
— Renike

---

Vermeer

„Knížka většího formátu, na šířku zhruba 24 cm a na výšku 33 cm. Jedná se o obrazovou monografii mapující dílo tohoto velkého holandského malíře. Ve své době nebyl považován za významného umělce (zemřel v roce 1675), tudíž o jeho životě máme jen velmi kusé informace, ve známost vešel až koncem 19. století. Textu v knížce příliš nenajdeme. V úvodu se dozvíme něco málo o jeho životě a tvorbě, zdrojích inspirace a je rozebráno, kdy se jeho dílo začalo konečně prosazovat. Jsou tam obsaženy i názory kritiků na jeho tvorbu (vesměs z novější doby, protože ve své době nebyl považován za významného malíře). Poté následuje bohatá obrazová část. Celkově v knížce najdeme 64 barevných celostránkových reprodukcí (jsou tam i jednotlivé detaily jeho obrazů) a 115 černobílých (jedná se povětšinou o malé obrázky na konci knihy coby doplněk textu, kde se rozebírá kdy asi obraz vznikl, kdo je na něm zobrazen atd., takže slouží víceméně pro získání základní představy o obrazu). V závěru knihy jsou taktéž v bodech naznačena nejdůležitější data ze života malíře. Celkový počet děl, která jsou mu připisována, je kolem 40, na konci knihy najdeme i ta díla, kde je autorství nejisté.“... celý text
— xulij01

---

Van Gogh

„Slunečnice, Jedlíci brambor, Goghova ložnice v Arles a desítky dalších pro mě zcela neznámých kreseb, akvarelů, olejomaleb a výjevů, jež - sečtu-li je všechny dohromady - převyšují počet stran, které publikace má. A to se mi u knihy o malířství prostě líbí. // Stejně tak musím pochválit textovou část, napsanou větším písmem mimochodem, která je jak faktografická, tak přemýšlivá, a Vincenta neglorifikuje, jen vám o něm povykládá. // Dávám pět hvězdiček a pomyslnou šestou za oznamovací větu na straně osmnácté, kde stojí, že Vincent „patří k umělcům, do jejichž písemných projevů by člověk měl nahlédnout častěji.“ Souhlasím. // Vhodné pro osmou, dvanáctou, patnáctou či šestnáctou příčku letošní čtenářské výzvy. Doporučuji. ------------------------------------- ÚRYVEK: Nyní se ví, že každý opravdový umělec – aniž si je toho zpravidla vědom – vybírá ze všech věcí, které život poskytuje a přináší, jen to, co má tajemný, navzájem propojený vztah k jeho vlastní osobě. Předměty už nejsou pouhé věci, které mu náhodně padnou do oka; pozoruje, naslouchá harmonii, vibraci, v níž rozpoznává sám sebe, prostřednictvím které se sám sobě stává srozumitelnějším a která – teprve když se osvobodila a rozezněla – může ostatním předat ozvěnu toho, co v něm žije.“... celý text
— milamarus

---

---

Umění středověku

„Jakožto někdo, kdo studuje umění a komu se encyklopedie dostala do ruky zcela omylem, jsem naprosto nadšená, že kniha o umění takovéto kvality mohla být vydána v českém jazyce - text navazuje na velké množství historického kontextu, ale jakmile už máte nějaké základní povědomí o historii této doby, nebude vám dělat problém na něj nabalit informace z této knihy, které s sebou přináší naprosté umělecké skvosty středověku (a to nejen v Evropě! za to tvůrce velice chválím). Sice jsou obrázky černobílé, ale myslím, že v dnešní době, kdy se dá vše vygooglit je to nedůležitý detail, a o to víc fascinující jsou pak celostránkové barevné fotky.“... celý text
— vecernice_

---

Umění renesance a baroku

„Asi nejkrásnější doba pro umělce, kterým přál zejména Vatikán a bohatí mecenáši. Proto ti největší umělci pocházejí z Itálie a jejich díla miluji nejvíce. Také se této fantastické (pro umění) době říká v Itálii : Qutrocento a Cinquecento. Je zajímavé, že v oné době již neměla prvenství Florencie, ale pod patronací papežů Julia II. a Lva X. se vrcholná renezance rozvíjela v Římě (do r.1521). Bohužel jak tomu bývá i zde začali drancovat barbaři. Pouze Benátky si udržely svou nezávislost v čele s Tizianem a Veronesem. On vždy sever této země je nám přístupnější. Proto bylo logické, že se objevují géniové v Německu, Holandsku a zejména ve Francii, kde se zámek Versaille stává čímsi jako normou pro oficiální umění celé Evropy. Bohudík i ve Španělsku si pořizuje král Filip IV. dvorní malíře (Velázquez vydržel 40 roků) a tato chvályhodná tradice se v této zemi stala tradiční. Anglie díky rozvinutému mořeplavectví proniká do světa. Špičková muzea zde vystavují nádherný nábytek, nebyl zhotoven za kanálem La Manche, byl přivážen loďstvem (jako úžasný byznys) z Číny-zejména ze Šanghaje. Ale Angličané byli dobrými žáky, poučeni krásou čínské keramiky a pocelánu vytvořili ekvivalent Wedgwood. My můžeme být rádi, že naši šikovní lidé se vydávali "na učení" do světa. Proto nádherné české sklo ze severu Čech a vůbec blízko hranic s Německem, zejména v Novém Boru, kde se tvořilo cosi jako český Rosenthal , dále Dubí u Teplic a Thun v Nové Roli.“... celý text
— 1amu