Úvahy o prvej dekáde Tita Livia přehled

21.09.2021

Sice mám přečteno v češtině - Úvahy o prvních deseti knihách Tita Livia, ale souhlasím s komentáři některých recenzentů k Vladaři, že tahle kniha je ještě zajímavější. Především je zaměřená spíš na republiku a ještě víc tady platí, že zde se perfektně hodnotí kolektivní systémy vládnutí a spíše bych řekl, řízení společnosti. Je zde spousta velmi pravdivých a aktuálně platných rozborů o organizaci společnosti, chování jednotlivých součástí společnosti - třeba vztah elit (a je jedno jestli těch dnešních, Machiavelli je už ve stejné době ztotožňuje s boháči, stejně jako je to dnes) a lidem, ale i rozhodčích, spojovacích a výkonných článků. Je zde spousta úvah třeba o počínání lidí i davu, jako například následující drobná perlička: "Skryti v davu jsou (lidé) nadmíru srdnatí, zejména pokud jde o slova, ale jakmile jim začne hrozit postih, nevěří jeden druhému a pokorně uposlechnou příkazů a zákonů". A nebo polemika s tvrzením, že "Je v povaze davu buď pokorně sloužit, nebo nadutě diktovat svou vůli." Ale Machiavelli to chápe úplně jinak a velmi moderně: "To, co připisují (někteří komentátoři nebo kronikáři) jako vlastnost davu, můžeme totiž stejně dobře pozorovat u jednotlivců. Nenajdeme však tuto vrtkavost a nadutost u egyptských ani spartských králů, ale ani u současných francouzských panovníků. Proč? Protože i oni byli a jsou vázáni zákony, které vymezují jejich moc a práva. A stejně je tomu i s lidem. V zemi zvyklé dodržovat zákony není dav ani podlézavým služebníkem, ani nadutým tyranem."
Machiavelli je už velmi moderním autorem, který sice ještě nechápe nutnost dělení moci na zákonodárnou, výkonnou a soudní, ale v republikánských římských institucích ji untuitivně hledá a podvědomě chápe nutnost jejich vzájemné rovnováhy v oddělení pravomocí a agendy a především vzájemné kontroly. Tedy to, co "demokraciím" současnosti dodnes naprosto chybí. Vladař je dílo zajímavé, poučné a díky pověsti, kterou ho opřádají "intelektuálové" tak trochu skandální, i když samozřejmě nezaslouženě. Úvahy jsou věcné, podnětné a mají svoji možná i věčnou platnost. A tato kniha víc než Vladař ukazuje modernost myšlení jednoho z největších Florenťanů a nejen své doby.