Úvod do evoluční biologie přehled
Jaroslav Flegr
Dílo je zamýšleno jako základní učební text i jako referenční příručka pro neodbornou veřejnost. Kniha je určena nejen studentům vysokých škol, ale také učitelům a studentům škol středních, a to jako pomocný učební text biologie.
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Úvod do evoluční biologie. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (6)
Vyhovuje mi, že to není klasický středoškolský formát učebnice a dá se to číst jako beletrie :D doprovod k přednáškám.
Jak tu bylo řečeno, pro člověka, který se příliš neorientuje v biologických pojmech alespoň na středoškolské úrovni může být tato učebnice náročnější, jako studijní materiál ke zkoušce je ale nedocenitelná.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Úvod do evoluční biologie v seznamech
v Právě čtených | 2x |
v Přečtených | 51x |
ve Čtenářské výzvě | 2x |
v Doporučených | 4x |
v Knihotéce | 34x |
v Chystám se číst | 32x |
v Chci si koupit | 11x |
v dalších seznamech | 3x |
Štítky knihy
evoluce evoluční biologie úvod do...
Autorovy další knížky
2006 | Zamrzlá evoluce |
2007 | Úvod do evoluční biologie |
2005 | Evoluční biologie |
2011 | Pozor, Toxo! |
2015 | Evoluční tání aneb o původu rodů |
Proč samičky vrabců a strnadů preferují při „manželských nevěrách“ staré samce? Jaké máme důvody domnívat se, že by jíly mohly být živé? Jak to, že vítězství „našeho“ fotbalového týmu může zvýšit náš reprodukční úspěch? Čemu se v evoluční biologii říká „procházka mrtvého muže“? A proč jsou nositeli mutací, tj. zdrojem evolučních novinek na úrovni druhu, v drtivé většině samci?
Málo vědeckých disciplín má to štěstí, že do nich existuje podobně čtivý, obsažný a kompetentní „úvod“. Na 530 stranách vlastního textu se autor zabývá genetickými fenomény pohánějícími evoluci (mutace, tahy, drift a draft...), vznikem a zánikem druhů, pohlavním rozmnožováním a výběrem, ale také genezí života a polemikou s kreacionisty.
Pan profesor je prvořadě geniální vědec. Evoluce mnohdy funguje neskutečně kontraintuitivně, v autorově podání ale její principy nakonec vyznívají logicky. Kromě toho je ovšem i výborný vysokoškolský pedagog, spisovatel a popularizátor, jemuž nedělá obtíže vymýšlet kreativní názvy pro dosud nepojmenované jevy („model božích mlýnů“, například). Píše lehkým perem, takže všechny kapitoly, které nešly moc hluboko do genetiky, jsem četla s potěšením. Mnozí biologové, na rozdíl od humanitních vědců, používají pro zvířata zájmeno „kdo“, nikoli „co“, a prof. Flegr není výjimkou, což také oceňuji. :)
Jediné, co beru jako zápor (ovšem v téhle bichli se to projevuje méně než v páně profesorových univerzitních přednáškách), je přístup k „překonaným“ paradigmatům. Jako by měl potřebu lysenkisty nebo (neo)lamarckisty ne jen vyvrátit, ale naprosto „potřít“, občas s použitím argumentů ad parsonam. Na druhou stranu se v knize objevují i jména jako Adolf Portmann nebo Pierre Teilhard de Chardin, a to v poměrně neutrálním kontextu, takže zcela nesnášenlivý vůči vědeckým alternativám neodarwinismu text není.
A citace:
„Část druhů se [po přírodní katastrofě] v biotopech znovu objeví až po velmi dlouhém období, během kterého po nich v paleontologickém záznamu nezbyly žádné stopy. Tyto druhy označujeme termínem lazarské. Na rozdíl od biblického Lazara v jejich případě nevíme, kdo a proč je povolal zpět k životu, výsledky radioizotopového datování však ukazují, že osobní intervenci Ježíše Krista je možné s velkou jistotou vyloučit.“