Úvod do mezinárodního práva soukromého přehled
Naděžda Rozehnalová , Jiří Valdhans , Klára Drličková , Tereza Kyselovská
Učebnice autorského kolektivu z katedry mezinárodního a evropského práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity poskytuje studentům právnických fakult a dalším zájemcům o právo komplexní výklad problematiky mezinárodního práva soukromého a procesního. Učebnice začíná úvodním vstupem do problematiky včetně historického vývoje a dále podává potřebný výklad pojmů a přehled pramenů mezinárodního práva soukromého a procesního. Čtenářům učebnice dále poskytne nejprve obecný výklad kolizního práva a poté se zaměřuje na konkrétní oblasti – subjekty soukromoprávních poměrů s mezinárodním prvkem, právní jednání a zastoupení, závazky ze smluv a mimosmluvní závazky, věcná práva, právo duševního vlastnictví, dědické právní poměry, rodinné právo, uznání a výkon cizích soudních rozhodnutí a končí kapitolou o právní pomoci. První vydání.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Úvod do mezinárodního práva soukromého. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Jedna z velmi mála učebnic, kterou jsem přečetla celou.
.
Některé kapitoly byly čtivé a pochopitelné, jiné méně. Někde bylo na můj vkus příliš mnoho detailů, jinde bych ocenila obšírnější úpravu. Rovněž by bylo fajn mít pouze jednu učebnici a neodkazovat na zásadních místech na Mezinárodní právo soukromé Evropské unie.
.
Jako celek ale dobré - byť si neumím představit, že bych to pochopila bez praxe na seminářích.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Úvod do mezinárodního práva soukromého v seznamech
v Přečtených | 5x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Knihotéce | 2x |
Autoři knihy
česká, 1955 Jiří Valdhans
česká Klára Drličková
česká Tereza Kyselovská
česká, 1984
Upřímně jsem překvapen, nemám sem co psát. Vše podstatné velice výstižně vystihnula níže komentující Magdaléna. Mohu jen znovu shrnout, snad s drobnými glosami.
Vážím si všech učitelů, kteří se na výuce tohoto předmětu účastní a kteří jsou zároveň autory (bezezbytku) této publikace, mimochodem, dnes to již není profesorka a tři doktoři, ale profesorka a tři docenti. Přeci ale nemohu uštěpačné poznámky zcela zamlčet. Při první přednášce profesorky Rozehnalové, která mimochodem přednáší skvěle, když už si člověk zvykne, dozví se o sobě studenti, že již ze středních škol odcházejí plně neschopni stylizovat text, ba psát vůbec. Jejich gramatika, syntax, any stylistika nestojí vůbec za nic, neumí přemýšlet, ani své intelektuální výplody sdělovat. Pak si otevřete jejich učebnici a narazíte na kapitolu pojmenovanou "mezioblastní, mezipersonální a intertemporální kolize" a nezbývá vám, než se zasmát. K tomu je třeba si připustit – nejméně polovina té učebnice je v zásadě nečitelná. Nelze zkrátka vylovit z daného textu jakoukoliv solidní myšlenku, nebo je to při nejmenším velice komplikované. A není to tím, že by tam nebyla – je to tím, že se to nedá číst a autoři nejsou zkrátka schopni nic vysvětlit. Přičemž, a to je zajímavé, v jejich živém podání tato výtka neplatí. Strašně zajímavé.
Dalším bodem, který Magda velice správně zmínila, je problematika rozštěpení materie do dvou knih. I já to považuji za velice nešťastné. Látka obou z nich působí kuse, neprecizně, hemží se to v textu neustálými a zcela zbytečnými odkazy na druhou publikaci a upřímně, smysl tohoto pojetí zkrátka nechápu. Z čistě estetického hlediska mi pak vadí, že obě učebnice jsou nakladatelstvím jinak provedeny. Nepovažuji tuto koncepci za správnou, jediné k čemu vede je nepřehlednost a složitost již tak složité látky.
Složité látky se týká poslední exkulpativní poznámka. Nemohu vám tuto učebnici s klidem doporučit, ani naopak zapovědět, coby špatnou. Nejen proto, že látce nerozumím ani zdaleka dost na to, abych toto mohl posoudit, ale také proto, že jsem nečetl (krom občasných náhledů do té Kučerovy, když už bylo nejhůř) žádnou jinou. Proto se musím spokojit s výše podanými poznámkami snad s tím dodatkem, že s trochou snahy a trpělivosti je možné látku z této pojmou a pochopit a vlastně je to nakonec i docela zajímavé čtení.
Pozn. Výše podaný text napsal jsem ještě před průběhem druhého semestru tohoto předmětu a před druhým, respektive i třetím dočtení. Závar po půl roce? Když tomu dáte čas, ono to za to docela stojí. Některé instituty (předběžná otázka, adaptace, ale i kvalifikace) zůstávají nadále vlastně nečitelnými a tak vlastně špatně podanými. Ale ono to nepramení jen ze nedostatečnosti autorství – ona to má na svědomí hlavně sama látka. Dohromady ale ten text obsahuje světlé chvilky a při trpělivosti je jistě nápomocný.